Fedraibow-elf princess ✔

29.přítel?

,,Emm...promiň."vyhrkla jsem rychle ze sebe a dál pokračovala ve svém zběsilém útěku.
,,Dobrý...ale příště dávej větší pozor." zařval rychle za mnou a dál pokračoval ve své cestě. Rychle jsem vyběhla ven z hotelu. Nevěděla jsem, kam běžím, ale o chvilku později jsem narazila na lavičku uprostřed parku. Klekla jsem si před ní a ruce jsem na ni skřížila. Položila jsem si hlavu na ruce a plakala jsem. Bylo okolo půlnoci, když jsme doletěli, takže tady nechodilo moc lidí.
,,Jsi v pořádku?" zeptal se mě někdo.
,,Jak vidíš tak nejsem!" odpověděla jsem.
,,A smím vědět co se stalo?"
,,Promiň, ale cizím lidem se nesvěřuji." řekla jsem a konečně jsem se na něj otočila. Stál tam světlovlasý kluk, který měl zelené oči a podivuhodný úšklebek na tváři. Měl na sobě černou kápi. Podle pachu jsem poznala, že je to upír.
,,Vážně ne? A co kdyby jsi udělala výjimku?"
Chvíli jsem přemýšlela, jestli mu to mám říct. Nemá mi do toho co kecat, ale potřebovala jsem si z někým promluvit a And byla na hotelu.
,,No tak dobře." řekla jsem a sedla si na lavičku. Když se posadil vedle mě, tak jsem mu začala vyprávět svůj příběh. Přibližně ve fázi kdy jsem mu vyprávěla o tom, jak mě Arwix kousnul a přeměnil, mě poprvé přerušil z vyprávění.
,,Počkat, takže ty jsi Elfír." řekl potichu a zadíval se mi do očí.
,,No...ano jsem. Proč se ptáš?"řekla jsem a sklopila jsem oči na lavičku.
,,V čem jste výjimeční? Máte nějakou schopnost nebo něco?"
,,Já nevím. Jsem Elfír teprve jeden den."
,,Vážně?"málem vypískl přes celý park ,,a jak to, že to tak dobře zvládáš mezi těmi elfy?" zeptal se.
,,Já nevím."pokrčila jsem rameny.
,,Proč tolik vyzvídáš?"dodala jsem.
,,Jsi po staletích zase první elfír, tak se nediv."řekl a usmál se. ,,Řekni mi ještě něco, chci toho vědět co nejvíc!"
Proč bych se mu vlastně měla svěřovat. Už teď toho ví málem víc než já. Zajímalo mě na co asi myslí. Hrála jsem si v hlavě s tou myšlenkou až jsem najednou uslyšela. No...Tak odpovíš mi? Na co asi myslí. Musím z ní dostat co nejvíce informací, pro Treje. Bude nadšený. Doufejme, že se jí ho nepovede zachránit. Pak bych se o ni mohl postarat a byla by jenom moje... Chvíli jsem přemýšlela co to bylo a pak mi to došlo. Právě jsem mu četla myšlenky. Počkat, on mě jenom využívá!
,,Pro...Promiň, ale už musím jít." vykoktala jsem ze sebe a rozběhla jsem se zpět do hotelu. Byla jsem tam za chvilku. Otevřela jsem dveře od našeho pokoje a pak jsem lehla na moji postel.