12.kapitola

64 8 0
                                    

Z pohledu Stelly
Probudila jsem se a bylo 8:10. Viděla jsem vedle mě ležet papír s textem.

Dobré ráno Stello.
Šla jsem ke kamarádce a mamka s tátou do práce jako vždy. Napsala jsem ti lísteček ,aby jsi mě nescháněla ahoj.

Vstala jsem a šla ke skříni kde jsem si vyndala spodní prádlo, džíny, bílé tričko a na to šedou mikinu. Vzala jsem si to na sebe a šla se dolu nasnídat. Vyndala jsem ze špajzu cereálie a z lednice mléko. Dala jsem si to k jídelnímu stolu a začala jsem jíst.

Dojedla jsem a bylo 9:00. A někdo ťukal. Šla jsem ke dveřím a koukla se do kukátka byl tam Sam. Otevřela jsem dveře. Ahoj. Řekli jsme si navzájem. Pojď dál. Nabídla jsem mu. Tak šel ani nemusel zdravit nikdo nebyl doma. Šli jsme ke mě do pokoje. Pustíme si nějaký film? Zeptala jsem se ho. Třeba. Usmál se na mě. Pustíme si maturitu duchů? Tu neznám klidně. Vzala jsem noťas a šla na youtube. Do vyhledávače jsem napsala maturita duchů. A pustila jsem celý film.
Se Samem jsme si povídali strašně si s ním rozumím. Má rád skateboarding jako já,Riley a tak. Možná půjde k nám do party. Jeho mamka pracuje s mojí mamkou. Jeho ségra je prý číslo. Ta moje taky.

Povídali jsme si a povídali , až film skončil šli jsme dolu. Chceš čínskou polívku? Zeptala jsem se ho nechci tu být tak sama. Ne. Řekl rázně. Takže jo. Vyndala jsem dvě. Dala vařit v konvici vodu a čínskou nasypala každému z nás do talíře. Zalila jsem je a přiklopila pokličkami. Sedla jsem si k jídelnímu stolu k němu.

Pokličky jsem sundala a talíře dala k jídeláku. Až jsme dojedli šli jsme k vchodovým dveřím. Nandala jsem si šedé tenisky a on zase černé a šli jsme ven. Zamkla jsem dům a vyrazili jsme.

Kam půjdem? Zeptal se mě. To je překvapení. Jak já nemám rád překvapení. Nad tím jsem se musela zasmát. Čemu se směješ? Řekl na oko uraženě. Ničemu. A smála jsem se dál. On si jen povzdychl. Šli jsme lesem asi 20minut. To tu budeme v lese? Ne jen tudy procházíme.

Vyšli jsme z lesa a tentokrát šli do velkého kopce. Ty mě utrápíš. Řekl a na konci se pousmál. Proč se pousmál ,když ho utrápim? No nic.

Došli jsme na kopec a sedli jsme si na velký kameny který jsou u jezírka. Vždycky mi bylo divný že je na tomhle kopci jezírko. Ten kopec je docela velkej ,ale nahoře je taková rovina.... zvláštní. Nikdo sem nechodí, protože vidí jenom ty rovné strany. Je tu jenom jedna cestička ,která nejde vidět.

Bylo tu ticho jenom jsme slyšeli přírodu. Je tu krásně. Řekl když se koukal s té výšky. Byla vidět naše část města ve které bydlíme. V té naší části je klid ,jako kdyby jsme byli na vesnici.

Uviděla jsem takové kamínky, tak jsem začala dělat žabky. Sam se ke mě hned připojil. Spolu jsme se tak nasmáli. Když už Se stmívalo šli jsme dolu je to přeci docela dálka k nám domu.

Same slib mi že o tom místě nikomu neřekneš. Řekla jsem u nás před domem. Neboj Stello. Objal mě a šel ke svému domu. A ahoj. Volal na mě. Ahoj. Odpověděla jsem. Vešla jsem do domu a bez váhání jsem skočila do postele a spala. Bylo mi jedno že mám oblečení , které jsem měla venku. Byla jsem z té dálky unavená.

Doufám že se vám to líbí. Děkuji za votes moc to pro me znamená a taky že si čtete můj příběh.
:) mam vas rada :)

Bláznivá PuberťačkaKde žijí příběhy. Začni objevovat