Crazy people win!

°3°

,,Kde jsi se zdržela tak dlouho?" zeptala se Lola, když jsem konečně přišla k nim. Všichni na mě už čekali. ,,Ale to je jedno," odpověděla jsem a mávla nad tím rukou. Lola se na mě zamračila, ale dále to neřešila. Přišla jsem za Galem a objala se s ním. Odtáhl si mě od těla a políbil mě. ,,Ale notak," zasmál se Mike. Gale opustil mé rty a my se zasmáli. ,,Tak kam vyrazíme?" zeptala se Nina. ,,Já bych šel do kina," řekl Mike. ,,To ne, je na to celkem hezky," zamítla Lola. ,,Tak můžeme jít na vyhlídku," navrhla jsem. Nikdo nebyl proti. Usmála jsem se. Chytla jsem Gala za ruku a společně s ostatními jsme vyrazili na vyhlídku.

Vyhlídka byla taková naše tajná skrýš. Nikdo tam moc nechodil, jen my. Byl odtamtud krásný výhled. Chodili jsme tam kouřit, pít a nebo jen tak přemýšlet. já s Lolou jsme tam byli skoro v jednom kuse. Vždycky jsme si tam pustili písničky a dělali blbosti. Vybláznili jsme se tam, když se nám chtělo. V méně šťastných chvílích, jsme si tam jen povídali. Prostě nejlepší místo na uklidnění. Dnešek nebyl výjimkou. Došli jsme tam a vyšli jsme po železných schodech nahoru, kde byla jedna velká plošina. Vyhlídka. Při cestě nahoru jsem si prohlížela všechny nápisy,co byli na stěně vedle mě. Bylo tam několik jmen. Mezi ně patřili také naše. Mikie, Lolinka, Galíček, Ninuška, Tylínek a Karinka. Opravdu, takhle to tam bylo napsané. Dobře přiznávám, byli jsme malinko opilý. Jsem ráda, že mám se svými kamarády, tak nezapomenutelné vzpomínky. Vždy když vidím nějaký takový nápis, nebo jen místo, vybaví se mi několik vzpomínek. I dobrých i zlých.

Vyšli jsme nahoru a hned si sedli. Lola a ostatní si hned vytáhli cigarety a zapalovač a zapálili si. Já ne. Jelikož dneska jsem už měla, tak jsem si nevzala. Navíc, před Galem se mi moc kouřit nechtělo. I on sám si dneska nevzal. Seděli jsme vedle sebe a Gale si mě přitáhl více k sobě. Dal mi ruku kolem pasu a věnoval mi letmý polibek do vlasů. Začali jsme si povídat o všem možném. 

Po rozebrání všech světových stran jsme se rozhodli jít domů. Jelikož jsem byla načuchlá kouřem, tak jsem si na sebe ještě musela stříknout voňavku. Gale byl jako správný gantleman a doprovodil mě domů. Když jsme byli u našeho domu, tak mě políbil a pak odešel. Já šla domů a padla do mé příjemně postele. Byla jsem unavená jak nikdy. Donutila jsem se ale ještě k pohybu a šla se vysprchovat, odlíčit se a vyčistit si zuby. Poté jsem křikla jen: ,,Dobrou noc," a šla jsem spát. Normálně jsem nebyla tak unavená a chodila jsem spát třeba o půlnoci, ale dnešek mě nějak zmohl a šla jsem spát už o desáté večer. Před spaním jsem ještě, jako správný teenager, koukla na všechny sociální sítě a poté už opravdu šla spát. 

***

Ráno bylo poněkud hektické. Mamka spěchala do práce a nestíhala a brácha tu už nebyl, jelikož odjel zase k sobě na byt, kde bydlel. Počkala jsem až mamka opustí dům a pak se až donutila k pohybu. slyšela jsem bouchnout dveře a zvedla se z postele a pustila si písničky. Ostatně, jako vždy. Roztáhla jsem si žaluzie, ustlala si a šla se nasnídat. Neměla jsem moc hlad, tak jsem si dala jen ovoce. Přesněji hrozny. Musela jsem je důkladně opláchnout, jelikož přímo nesnáším neumyté ovoce nebo zeleninu. Nesnášela jsem ho i když už bylo jednou umyté a uschlo. Vždy jsem ho musela ještě jednou opláchnout a pak až ho sníst. Ano, bylo to divné, ale tak to by jsem nebyla já, kdyby jsem dělala něco normálně. Podívala jsem se na hodiny a zjistila, že stíhám. U mě nemožné, ale neřešila jsem to. v klidu jsem si dojedla hrozny, šla se nahoru obléct a udělat svůj make-up a pak jsem opustila dům. Nezapomněla jsem ještě vyvenčit našeho psa, kterého máme. Tedy máme fenku, Grace, ale pes jako pes. 

Cesta do školy uběhla nějak rychle a já byla za nedlouho před naši budovou školy. kupodivu se mi dnes nehnusila tolik, jak normálně. Že by se mi do ní chtělo? Nemožné. Vešla jsem dovnitř a viděla Lolu u skříněk. Šla jsem za ní a pozdravila ji. ,,Ahoj," řekla jsem. ,,Růžovko, co ty tu tak brzo?" zeptala se. ,,Ani nevím," pokrčila jsem rameny a otevřela svoji skříňku. Vyndala jsem si z ní potřebné učebnice a potom ji zase zavřela. Lola se koukala ke dveřím. Podívala jsem se tam taky. Děláte si... Rozešla jsem se ke dveřím. ,,Co. Tady. Kurva. Děláš?!" zeptala jsem se a šťouchla vysokého bruneta se zelenou hlavou do hrudi. Bohužel moje šťouchnutí s ním ani nehnulo. ,,Budu sem chodit do školy," oznámil mi s úsměvem. ,,Super," usmála jsem se na něj falešně. Otočila jsem se a odešla. Došla jsem zpět k Lole. ,,Ty ho znáš?" zeptala se. Přikývla jsem stále s pohledem na něm. ,,Je hezkej," uznala Lola. Podívala jsem se na ni s mým divným obličejem, připomínajíc zvednuté jedno obočí. ,,Děláš si srandu?" zeptala jsem se. ,,Ale notak, Kari. Je to přesně tvůj typ! Hezkej, vysokej a celkem i vypracovanej. Tak nedělej," řekla Lola. Protočila jsem nad ní oči. Podívala jsem se na něj. Povídal si s Tylerem. Otočil se na mě a naše pohledy se setkaly. On se usmál a já se zamračila. My dva se asi moc nebudeme mít rádi.   

,,Koukejte na něj,.." slyšela jsem nějaké prvačky, jak se koukají za mě. Otočila jsem se a kdo tam nestál? Protočila jsem očima a otočila jsem se zase zpět ke své špinavé skříni. Všichni z něj byli paf. Já ne. Včera mi málem zabil mobil. A to bych nepřežila! Prošel kolem mě a já mohla cítit, jak se zastavil. Poťukal mi na rameno a já se otočila. Usmál se na mě a já nadzvedla znuděně obočí. ,,Co je?" zeptala jsem se. ,,Chtěl jsem ti říct ahoj," řekl a úsměv mu z tváři zmizel. ,,Nazdar," prskla jsem. ,,Proč jsi na mě tak hnusná?" zeptal se a malinko natočil hlavu na stranu. ,,Včera jsi mi málem rozbil mobil," zakřičela jsem tak, že se na mě polovina školy podívala. ,,Málem a neříkala jsi, že je v pohodě?" zeptal se vystrašeně. ,,Jo, je v pohodě, ale to tě neomlouvá," řekla jsem naštvaně. ,,Byla to i tvoje chyba," řekl a já se zatvářila ublíženě. ,,Prosím?!" zeptala jsem se a vytřeštila oči. ,,Ano, neměla jsi do toho mobilu čumět. Možná by sis mě pak všimla a nic by se nestalo," řekl naštvaně. Takže on chce válku? ,,No, ale ty jsi mě viděl dost dobře," prskla jsem. ,,Ani ne, jsi tak malinká, že jsem tě málem přehlédl," řekl. To posral. ,,A dost,..." řekla jsem. Přiblížila jsem se k němu a chtěla mu vrazit. ,,Děje se něco?" zastavil mě hlas. Podívala jsem se vedle sebe a tam byl Gale. Přišel ke mně a dal mi ruku okolo ramen. ,,Uklidni si ji," řekl brunet se zelenou hlavou a kývl směrem ke mně. ,,Co se stalo?" zeptal se Gale znovu. ,,Nic jen jsme si povídali," řekla jsem s dost falešným úsměvem. ,,Dobře, my asi už půjdeme. Moc mě těšilo,. ehm,.." řekl Gale a na konci věty se zastavil. Podívala jsem se na zelenou hlavu. ,,Nathane," řekl. ,,Nathane," zopakoval Gale a začal mě táhnout pryč. Stihla jsem si ještě se zelenou vyměnit naštvané pohledy a pak jsme se oba otočili na svojí stranu.

,,Co to bylo?" zeptal se Gale. ,,Nic," řekla jsem a snažila se na něj nekoukat. ,,Kari," objal mě Gale. ,,Prostě mi jen včera málem rozbil mobil," řekla jsem. ,,A omluvil se?" zeptal Gale. Přikývla jsem. ,,Tak to už nech plavat," řekl a já se mu konečně podívala do očí. Možná měl pravdu, ale byla jsem naštvaná. Postavila jsem se na špičky a políbila ho. ,,Tak se mi to líbí," řekl, když jsme se od sebe odtrhli. Objal mě kolem ramen a společně jsme šli na další hodinu.