Crazy people win!

°14°

Nathan se odtáhl. ,,Ale,..." vhrkly mu do očí slzy. ,,Já-já nechci," řekl, ale já ho přerušila. ,,Ale jinak to nejde. Miluju Gala. Milovala jsem ho a milovat ho budu. A ty máš Gewn. Tohle by se vůbec dít nemělo. Všechno tohle. Neměla by jsem najednou cítit něco jiného, neměla bych se zamilovávat do tebe. Promiň Nathane, ale jinak to nejde," řekla jsem a mé slzy se draly na povrch. Nechtěla jsem tohle vůbec dělat, ale jinak to nešlo. Nechtěla jsem mu ublížit, ale musela jsem. Musela jsem mu to tak říct. ,,Dobře," zašeptal Nathan. Začaly mu téct po tvářích slzy. A mně taktéž. Nemohla jsem ho tak vidět. Smutného, zdrceného, zlomeného. Nemohla jsem ho tak vidět a vědět, že za to můžu já. Že všechno jsem to zavinila já. Že za všechno mohu já! Musela jsem odejít. Jít někam pryč. Pročistit si hlavu, což v mém případě znamenalo se jen vybrečet. Zvedla jsem se, čímž jsem si vysloužila pohledy od všech. ,,Kam jdeš?" zeptal se Nathan. ,,Musím jít pryč," řekla jsem a pomalu se rozešla někam pryč. Mohla jsem pořád cítit, jak mě všichni sledují. Nadechla jsem a šla dál. Se slzami v očích. S celým New Yorkem před sebou, ale s mými kamarády a chybami za sebou. Nebo se pletu? Že bych měla všechny chyby před sebou? Že kdyby jsem se otočila, tak bych viděla můj život? Svou budoucnost a zároveň přítomnost a minulost? Nemusela jsem se dlouho rozmýšlet, protože mě otočil k sobě někdo jiný. Byl to on. Musela jsem zvednout hlavu, aby jsem mu alespoň kousek viděla do obličeje. Koukal se na mě. Se slzami v očích, ale přesto jsem v nich viděla ještě něco. Něco, co jsem tak milovala. Co jsem na něm tak milovala. Viděla jsem tam ten důvod, proč jsem to všechno dělala. Proč jsem ho nenechala a nebyla s ním jen normální kamarádka. V jeho očích jsem viděla to všechno, proč jsem ho milovala. Ale přesto něco ve mně se zlomilo a já mu to nedokázala říct. Nedokázala jsem ty dvě prosté slova říct. Vždy, když jsem se už k tomu chýlila, tak mě něco v hlavě řeklo, že ne. Že to nesmím říct. Že to nesmím udělat. A teď tu s ním stojím. Tváří v tvář i po tom všem, co jsem mu před chvílí řekla. I přes to za mnou zase došel a nutil mě se na něj dívat. Dívat se na něj, jak se zlomený a zraněný. Ale i přes to měl na tváři úsměv. I přes všechny ty slzy a škrábance na jeho srdci. ,,Jestli všechno, co se stane v New Yorku, tu i zůstane, tak to ať toho udělám co nejvíc," řekl a políbil mě. Opět a opět. Chtěla jsem to. Chtěla jsem, aby jeho ústa byly na tech mých. Chtěla jsem, aby tam byly napořád. Aby nikdy neodešly. A ony se ani nechystaly. On to v plánu neměl. Ani jeden z nás. Moje ruce se spojily za jeho krkem. Nathan si mě přitáhl více k tělu. Byl to dokonalý okamžik. Jediné, co bylo špatně, tak byla osoba se kterou jsem to prožívala..nebo ne? 

>>><<<

A bylo to tu. Konec našeho výletu. Letěli jsme v letadle a já seděla u okýnka vedle Nathana. Zbytek výletu jsme si opravdu užili. Byl to nejlepší týden mého života. Nathan zrovna spal a měl se mnou propletené prsty. Po tom týdnu jsem si uvědomovala jednu věc. Sice jsem si ji byla vědomá už od našeho prvního skoro políbení, ale teď už jsem v tom byla až po uši. Milovala jsem ho. Ale s Galem jsem to neukončila. A ani nehodlám. Jak jsme si řekli s Nathanem. Všechno tohle skončí až letadlo přistane a my budeme zase doma. Jinak to nešlo. Bohužel, letadlo už začalo přistávat. Pomalu jsem probudila Nathana. ,,Už přistáváme," řekla jsem, když jsem viděla, že se mu pomalu otevírají oči. ,,Už?" řekl posmutněle. ,,Bohužel," smutně jsem se usmála. ,,Nechci, aby to skončilo," ,,Já taky ne, ale bude muset," řekla jsem a naposledy jsem ho políbila. Nathan mě chytl za tvář. jelikož tohle byl náš poslední polibek, tak musel být i nejdelší. Ale musel skončit. i přes to všechno. 

Přistáli jsme a všichni cestující už se nedočkavě hrnuli ven. I my. Věděla jsem, že na mě bude čekat mamka a i Gale. Když jsme vyšli z letadla a poté si šli vyzvednou i kufry, tak už jsem mířila k východu, kde na mě mamka i Gale čekali. Hned jak jsem viděla, že si mě všimli, tak jsem se rozběhla a objala je. Nejdříve mamku a potom Gala. Bylo zvláštní ho vidět po tak dlouhé době, ale byla jsem ráda, že už je všechno zase při starém. ,,Ahoj zlato," zašeptal, když mě držel v objetí. Odtáhla jsem se od něj a políbila ho. Gale mi s radostí polibek opětoval. ,,Jsi nějaká nová," řekl a usmál se. ,,To ty taky. Vidím, že máš novou mikinu," zasmála jsem se. Opravdu se zdál jiný. Takový plný energie. Ne, že by předtím nebyl, ale teď vypadal opravdu jinak. Šťastněji, ale bylo to z toho, že mě vidí? Podívala jsem se za sebe a viděla Nathana a Gewn jak se líbají. Usmála jsem se. Bylo vidět, že už je všechno při starém. Lola, Tyler a Lolina máma za námi došli. Naše mámy se daly do řeči, zatím co já s Lolou šla trošku dál a Tyler se přivítal s Galem. ,,Tak co chodíte spolu?" zeptala jsem se Loly, protože jsem to dosud ještě nevěděla. Lola mi to nebyla schopna v New Yorku říct. Sice bylo vidět, že nejspíš ano, ale chtěla jsem to slyšet oficiálně i od Loly. Lola se usmála. ,,Jo chodíme spolu," nadšeně jsem ji objala. ,,To vám to trvalo," zasmála jsem se v objetí. ,,A co ty a Nathan?" řekla a odtáhla se ode mě. ,,Skončilo to. Řekli jsme si, že to co se stane v New Yorku, tak zůstane v New Yorku," řekla jsem a Lola chápavě přikývla. ,,A mrzí tě to?" zeptala se a já přikývla. ,,Ale mám Gala a to mi stačí," usmála jsem se. ,,Vypadá jinak," podívala se Lola na Gala. ,,To jo," souhlasila jsem s ní. ,,Bojím se, že nejsi jediná, která měla někoho jiného," řekla Lola a já se zamračila. ,,Gale takový není," řekla jsem přesvědčeně.