I want you

~144~

Sára

V očích se mu objevily slzy. Sklonil se, vzal mě za bradu a šeptl, jestli si nedělám srandu. Vrtím hlavou, sjede na kolena a rozmotá mi ručník.

„Chtěl jsem udělat za dobou v nemocnici a ochrnutím, tlustou čáru, ale teď na to znovu myslím. Celou tu dobu, jsem tak moc chtěl, ti klečet u nohou a líbat tě na bříšku..." Zamumle a omotá mi pevně ruce kolem nohou.
 „Sári, musíš být... Test se nemohl splést. Já chci další dítě, chci chovat miminko, chci k němu vstávat... Pomáhat ti víc, než se Zaynem." „Pojď ke mně." Vytáhne se na nohy a skloní se. Přivře víčka, když jej hladím po tvářích a krku.

„Nevěřím tomu, že se test spletl... Budeme mít miminko, malou lásku." Odnesl mě do malého obývacího pokoje, posadil se se mnou na klíně a ručník odhodil úplně.

„Další dítě... Další láska, místo dvou budu mít tři. Nemyslíš, že je už opravdu na čase, abys byla „Malik"?" Zamrkám a on mě za šíji přitáhne k sobě.
„Patříme k sobě, byť máš jiný příjmení, ale mně to už nebaví. Měj moje jméno, buď moje i papírově. Sice ti dopředu říkám, že pokud bys jednou ode mě chtěla odejít, tak ti rozvodový papíry nepodepíšu ale-" „Nikdy! Nikdy nebudu chtít odejít!" Spokojeně se usměje a hladově políbí.
„Myslím to vážně, lásko. Buď mou ženou. Vem si mě, prosím."

Dívá se mi do tváře s nadějí. Nevím, proč tak s odpovědí váhám. Všichni do nás rýpali, kdy se vezmeme... Zaynie byl už velký, a teď, s velkou pravděpodobností budeme mít druhé.
Nadšení z očí začalo vyprchávat.

„Nechceš?" Měl v očích nepochopení, zradu i bolest. „Chci!" „Tak proč váháš?" Zachytila jsem mu tvář do dlaní a zabránila mu, aby mě odstrčil.

„Protože tě miluju k zbláznění a jen jsem přemýšlela nad tím, jak do nás všichni rýpali... Chci mít tvoje příjmení, ale nechci mít bříško v šatech." „Takže, si pohneme nebo to necháme až na pak?" „Co bys chtěl?" „Abys byla jenom moje. Klidně ještě počkám, když jsem vydržel celou tu dobu, ale jestli mi pak řekneš "ne", tak-" „Říkám „ANO"!" Samolibě se usmál, krátce kývl a s tlumením jekotu, mě stáhl pod sebe.
„Chci tě ještě milovat, divoce, dlouze... Než budu muset být na odvykačce." „Nebudeš. Můžeme i s bříškem." „Neublížím vám?" „Mmm, budeš se muset krotit a zezadu je to nejlepší." „Kruci! Fakt si budeme muset pořídit zase skříň se zrcadlem, abych viděl, jak se spokojeně tváříš..."

„Nikdy se tě nenabažím." Natáhl se po své košili a zabalil mě do ní. Odpočívala jsem mu na hrudi a snažila se uklidnit pádící dech. „Ani já tebe. Miluju tě." „Mm, já tebe taky, lásko." Broukl, držel mi bradu mezi palcem a ukazováčkem a něžně mě líbal.

Přesunuli jsme se za Zaynem. Zarazila jsem se ve dveřích a Zayn do mě narazil. „Co je?" „Zaynie." Trhla jsem hlavou k malému.

Seděl na posteli, tlumeně svítící lampička ozařovala jeho tvářičku. Byla uplakaná a on se celý klepal.

„Miláčku? Proč nespinkáš?" Sjel z postele, objal mě kolem nohou a odtahoval mě od Zayna.
„Já to slyšel! Křičela jsi! Nesahej na maminku!" Zaynie nelidsky zakřičel a Zayn ztuhl. Stáhl poraženecky ruku z mého ramene.
„Broučku, já mamince neublížil!" „Křičela! Maminko, co ti dělal?!" Sápal se mi do náruče. Chtělo se mi smát a zároveň jsem si připadala bezradná. Stejně jako Zayn. Zoufale se posadil do postele a zavrtěl hlavou.
„Mělo mi dojít, že nás jednou uslyší a já nebudu vědět, jak mu to teď vysvětlit. Chápu jeho strach, myslí si, že ti ubližuju, jako Harry." Vrtí hlavou a zlomeně si Zayna prohlíží.

„Tatínek mi neublížil! Nikdy! Zaynie, podívej se na mě." Odtrhne zrak od táty a podívá se na mě.
„Jsi ještě maličký a ne na vše, ti můžeme dát hned odpověď, jednou to pochopíš, ale teď musíš vědět, že mi tatínek neubližuje. Miluje mě, stejně jako tebe." Syknu. Posadila jsem se k Zaynovi a Zaynie mě okamžitě ochranitelsky objal kolem krku, respektive mě škrtil.

„Když se dva mají rádi, občas dělají věci, při kterých holka... Křičí. Protože se ji to líbí. A při takových věcech dochází k tomu, že kluk a holka spolu můžou mít miminko." Zaynie ztuhne, tohle jsem mu přece říkala i já. Se zájmem na tátu pohlédne.
„Já a maminka se máme moc rádi a maminka občas v noci křičí, jenže jsme si vždycky dávali pozor, abys nás neslyšel, protože jsi maličký. A při tom, co v noci děláme, se nám povedlo i miminko. Budeš mít sourozence, Zaynie." „Miminko?" Vykuleně na mě pohlédne, sjede na zem a stáhne si tepláčky. Se zájmem si sám sebe prohlíží.
„Tím se dělá miminko?" „Něco mi ušlo?" Vydechl Zayn šokovaně. „Snažila jsem se mu vysvětlit, jak se dělají miminka." „Ah-" „Tati?" „Ano?" „Ukaž!" „Cože?" Zadržuji smích.
„Mám to stejné, co ty. Vždyť to víš, koupeme se spolu." „Ukaž!" „Zayne," Snažila jsem se do toho vložit. „Oba máte-" „Já vím. Ukaž." „To mu mám fakt ukazovat, co v budoucnosti bude mít?" „Upřímně se divím, že to chce vidět, po tolika koupelích... Ale zjevně budeš muset." Zavrčel, rezignovaně si stáhl boxerky. Bavila jsem se pohledem na jeho zadek, Zaynie se k němu nepatrně přiblížil.
„Jsi spokojený? Až pochopíš význam slova „trapné" tak budeš vědět, jak jsem se cítil." „To je strašně... Obrovský..." Obočí měl v půlce čela a pak mi zabořil tvář do stehen.

„Tím se dělají děti? Opravdu?" „Jo..." „A holky křičí?" „Uhm..." Začínala jsem rudnout. Jestli s touhle hláškou vejde do školky...

„Tatínek ti tedy neubližoval? Dělal miminko?" „Přesně tak." „Kdy ho budu mít." „Koho?! Vyjekla jsem se Zaynem naráz, šokovaně. Jestli myslí na to, co bude mít v boxerkách, až vyroste...
„No, miminko?" Zaraženě si nás prohlížel. „Brášku nebo holku." „Za pár měsíců..." Vydechla jsem uvolněně.
Společně jsme se vrátili do postele. Ležel mezi námi, přelezl k Zaynovi a hladil jej. Začal broukat písničku a k mému překvapení, Zayn usnul, pak Zaynie přelezl za mnou.

„Co kdybych uspala já tebe, hm?" „Mami?" „Copak?" „A to nebolí?" „Co?" „No, tátův had." Vyprsknutí smíchu jsem zakrývala kašlem.
 „Had?" „No... Kam patří?" „Zaynie, na tohle jsi ještě malinký." „V pohádce dala paní nohy od sebe, oni ji zakryly a vykouklo pak miminko." „Eh... Miminka se tak rodí na svět." „Když jde miminko mezi nohama, tak i had?" Chuť kopnout do Zayna, aby se probral, vzrostla. Jenže on najednou otevřel oko a škodolibě se zakřenil. Znovu oko zavřel a z hraného spánku vydechl. Naprosto spokojeně.
„Táta ti to pak vysvětlí, teď mi hlavně slib, že to nikde nepovíš." „Proč?" „Protože jsi na to maličký." „Hm... Slibuju." Položil se mi na prsa a zavřel očka.
Jen co začal pravidelně oddechovat, Zayn jej vzal, položil jej za mě a mě si k sobě přitáhl.

„Fajn, tak tohle bylo divné, trapné... A jestli za mnou přijde, že chce vysvětlit, jak se to do holek strká-" „Had?! Tys nazval penis hadem?!" „Nic lepšího mě nenapadlo. Za to můžeš ty, s tou anakondou!"