Because, I love you!

-Chapter 4-

,,Zlatíčko, jsi si jistá, že chceš opravdu odjet? Nikdo na tebe netlačí. Můžeš jet příští rok," zkouší mě mamka přemluvit, ale já už jsem dávno rozhodnutá. 

„Mami nemůžu to odříct a ani nechci. Je to skvělá příležitost a alespoň poznám nové věci," povzbudivě se na ni usměju a pak ji upevním ve své náruče. Ještě než se odtáhne mě líbne do vlasů. 

„Sarah! Už musíme jet!" zakřičí na mě taťka. 

„Letím!" křiknu nazpět a zrychlím své loučení. „Tak Sony buď tu hodný, nezlob a brzy se uvidíme, ano?" sehnu se ke svému malému sourozenci, co má na krajíčku. Lehce přikývne a pak mi vpadne do náruče. Chvíli ho mačkám ve své objetí a poté ho předám mamce, u které se okamžitě rozbrečí. ,,Tak zatím bráško," obejmu Leona, který mě jen s rukama  kapse sleduje. Když se od něj vzdálím, rozcuchá mi mé pracně vyžehlené vlasy. ,,Tak se tu mějte. Mám vás všechny ráda!" nasednu do auta a mávnu na ně. Pak jen vidím vzdalující se postavy a dlouhou silnici před námi.

,,Nepustíme rádio?" prolomí ticho panující v našem autě. S úsměvem přikývnu a naladím mou oblíbenou stanici, kde hrají všechny ty písničky z dob pravěku, kdy byla mamka s taťkou v mém věku. Ráda poslouchám jejich písně. ,,Na tuhle jsem dostal tvou matku. Kamarád mě naučil vybrnkat kousek na kytaru a do toho jsem ji zazpíval tím svých chraplákem a byla moje," uchechtne se taťka. Úplně ho vidím s těmi rozcuchanými vlasy, propíchnutými uši, s černou koženou bundou a s černými džiny, jak s mamkou sedí někde u vody a on je tam zpívá.

,,Jak jsi se cítil, když jsi ji poprvé uviděl?" napadne mě a ihned se ho zeptám. 

,,Pro mě to byla láska na první pohled. Viděl jsem její zářivý úsměv, velké modré oči, ve kterých jsem se už několikrát ztratil a její zvonivý smích se rozléhal celou místností. Moje srdce nejdříve vynechalo několik úderů a pak se rozbušilo, jako kdyby běželo maratón. Dech se mi zrychlil a v krku se mi udělal knedlík. Ruce se mi začali potit a mé tělo zaplavila nervozita. Sice jsem ihned věděl, že musí být má, ale stejně jsem se bál," řekne popravdě. ,,Byla nádherná," vydechne nakonec a pak jen posloucháme tu písničku. 

----------------

,,Jsme tu," zastavíme na plošině, kde parkuje hned několik aut. S nervozitou se postavím na pevný beton, který toho určitě dost zažil. Táta mi mezitím vytáhne všechna má zavazadla. 

,,Dobrý den. Vy jste určitě slečna Smithová, že?" objeví se vedle mé osoby muž středního věku. Lehce přikývnu a se strachem v očích pohlédnu na tátu, který mě naopak svým pohledem uklidňuje. ,,Jmenuji se Dante Flitz a jsem vedoucí celého tábora," představí se mi a s mým otcem si podá ruku. ,,Dám vám minutku a pak to ukážu co a jak," vřele se na mě usměje a pak poodejde stranou, kde někomu zavolá. 

,,Tak se tu měj hezky a brzy se zase uvidíme," přitáhne si mě jeho velké ruce do náruče, ve které se pořádně zachumlám. ,,A zavolej nám občas," dodá se smíchem v hlase. Jemně přikývnu a pak poodejdu od auta. Táta nastartuje a do pár sekund se koukám na zadek auta, co se ode mě vzdaluje. 

,,Tak nejdříve ti ukážu všechna místa, co tu máme a poté ti ukážu, kde budeš bydlet," tleskne Dante a pak vezme jednu mojí tašku. Rozejde se po menší cestičce lesem, ze které se dostaneme přímo do středu tábora.  ,,Zde je jídelna s kuchyní, vedle které mám chatku já. Všude kolem nás jsou chatky pro táborníky a na konci celého okruhu jsou dvě velké, kde bydlí vedoucí, včetně tebe. Kousek za nimi jsou toalety a sprchy. Občas chodíme na nedaleký rybník a nahoře nad jídelnou máme prostornou klubovnu," představí mi všechny budovy kolem mě. ,,Ještě tě představím holkám a pak tě s nimi zanechám," rozejde se k těm velkým chatám a já ho poslušně následuji. Zaklepe na jedny mohutné dveře z pevného dřeva, které se bez problémů otevřou. Mezi futry stojí středně vysoká blondýnka s milým úsměvem na rtech. ,,Lucy, tohle je Sarah. Sarah, tohle je Lucy," řekne jednoduše Dante a Lucy si mě přitáhne do náruče. Dante se s námi rozloučí a já zůstanu napospas s cizími lidmi. 

,,Pojď si vybalit a seznámit se s Jennou," houkne na mě Lucy od schodů. Pořádně se porozhlédnu po dvoupatrové chatce. Máme tu dole takový malý obývák s kuchyní, poté schody. Vyjdu do dalšího patra, kde se nachází jen postele, skříně a jeden psací stůl. ,,Jenn, tohle je Sarah," promluví na další blondýnku, co se válí po své posteli a nos má zabodnutý v jakési knížce. Mile se na mě usměje, ale pak se vrátí ke své knížce. Lucy se posadí na svou postel a mě zbude tedy ta poslední naproti ním. Všechno si vybalím a pak se svalím na svou postel. ,,Skočím na chvíli vedle," zvedne se Lucy. S Jenn jen přikývneme a vrátíme se ke své činnosti, což u mě znamená, že se znovu koukám do jednoho místa a přemýšlím nad svým životem. 

,,Z chvíli je porada vedoucích," ozve se Jenn. Zvednu k ním svůj zrak a ona akorát zavírá svou knihu. Přikývnu a poté se přesunu ke své skříni, ze které vytáhnu něco pohodlnější a obleču si to. Poté obě vyjdeme z chatky a zamíříme k jídelně.

Nová kapitola :P