Pohled Liama
Od chvíle, kdy jsem přišel domů, uběhlo už několik hodin. Niall doma není, z čehož usuzuji, že je někde s tou plavovláskou. Adrenalin v mém těle stoupá do nebezpečných výšin a tak po asi vteřinovém přemyšlení docházím k závěru, že se musím jít aspoň projít a zakončit to v nějakém baru, třeba se mi poštěstí a najdu aspoň nějaké to sexuální potěšení, když už ne to násilnické.
I když v krvi nemám ještě ani kapku nějakého alkoholu, nohy se mi motají jak po propité noci. Své kroky se snažím ukočírovat a nasměřovat nejdřív do parku. Tam si sedám a rozhlížím se. V nejbližším okolí se rozsvěcují lampy, hvězdy září na nebi a okolo mě procházejí zamilované páry. Je mi z toho blbě a zároveň bych si přál to znovu zažít. Ty úžasné chvíle, to úžasné u srdce teplo a pocit, že někomu na vás záleží, že ať se stane, co se stane, je tu pro vás, že každý večer si spolu lehnete do postele a bok po boku spolu usnete. Miluju a zároveň nenávidím tenhle pocit, miluju ho proto, že se necítím sám a vím, že nemusím lidem jen ubližovat a nenávidím, protože já milovat zřejmě neumím a protože já si lásku nezasloužím.
Rychle se zvednu, zatřepám hlavou, abych vyhnal tyhle zpropadené myšlenky, a rychle si to mířím do víru města. Asi po deseti minutách docházím do mě neznámého baru. Hned po vchodu do budovy mě do čichových buněk udeří zápach drahého alkoholu, hnusné kolínské a krásná vůně kouře z cigaret.
Rozhlédnu se po celé místnosti a nakonec upírám pohled na bar, u kterého se vyjímá několik skvostně vyhlížejících kousků pro dnešní večer. Zapluju do davu a pomalu si to mířím k právě zmíněnému baru. Sednu si hned na kraj, co nejblíže k tanečnímu parketu. Objednám si pro zatím jen nějaké pivo, nechci hned na začátku ztratit kontrolu sám nad sebou. Když barman položil moji objednávku, trochu se napiju a snažím se vstřebat hudbu co tu zní a zároveň hlasy, které slyším jen částečně.
Po chvilce, když si moje uši plně zvykly na okolní hluk, se zaměřím na hlas, který tak moc dobře znám, nepatrně se otočím, abych se ujistil, že je to opravdu ona. Sedí na druhé straně baru a povídá s někým, koho z důvodu, že je ke mně otočený, nemůžu rozpoznat. Chvíli se rozmýšlím, a když dopěju k závěru, že i když není vhodná chvíle, měl bych se omluvit, tak dopíjím zbytek piva a váhavým krokem to mířím směrem k ní. Během krátké cesty přemýšlím, jak bych asi měl postupovat. Je mi hned jasné, že pouhé promiň, ale moc jsem to přehnal, by zcela jistě nestačilo. A tak když už jsem nepatrnou vzdálenost od ní, se otáčím na patě a snažím se co nejrychleji zmizet. Zamotám se do skupinky lidí, kteří zrovna tancují, a snažím se splynout s davem.
Všude okolo mě se lidé lepili na jiné, se záměrem navázat kontakt na dnešní noc. Se začátečními tóny Whistle se okolo mě začala motat vyšší brunetky s až moc silnou vrstvou make-upu na tváři, přesto však s krásnými křivkami, které by jí mohla závidět každá druhá. Automaticky se snažím napodobit tanec a podle jejich pohledů se mi to i daří. Když skončí energicky nabitá skladba, brunetka zmizí stejně rychle, jako se objevila. S malým povzdechnutím s myšlenkou na ne moc povedenou nocí se vracím k baru, kde si objednám o něco tvrdší whisky.
Vypiju už asi sedmou čtvrtku, zaplatím pití a snažím si to zamířit k východu. Tak asi po třetí vypité whisky mi bylo jasné, že po včerejšku je na mě asi znát, že nejsem ve své kůži, tudíž se mi kterákoliv dívka vyhýbá obloukem. Když vyjdu z baru, nadechnu se čerstvého vzduchu až se z toho rozkašlu.
Rozhlédnu se po okolí a zrak zakotvím na líbajícím se páru, který vypadá, že si to náramně užívá. Přesunu se blíž k nim abych z toho aspoň něco měl, když už jsem si sám dneska neužil. Nemotorně teda popojdu blíž, ale všechno to zničí popelnice, které se mi jen tak náhodou připlete do cesty. S velkým rachotem padám já i popelnice k zemi, čím zapříčiníme obrovskou ránu, které je určitě slyšet kilometry daleko. To už nevydržím a začnu se nekontrolovaně smát na celé kolo. Přijde mi to až ironicky vtipné, tahle situace. Lehnu si na záda a snažím se pomalu přestávat smát a dostat do sebe nějaký kyslík, který mi po tomhle smíchu začal docházet. Jenže k mému štěstí do sebe dostávám i prach ze země a tak se místo smíchu vydávám trhavý kašel.
