Nezlomný [Ereri] (II. Díl) ✔

4

,,Chtěl bych jít ven."
Zamumlám.

,,Tak jdi na zahradu."
Odvětí blonďáček nepřítomně a dál se zaposlouchá do - podle mě příšerné - metalové muziky.
Povzdechnu si.

,,Myslím někam mezi lidi."
Vysvětlím, zatímco Luke otočí stránku v knížce.

,,Ne."
Odsekne a já se zamračím.

,,Nemusím tě poslouchat. Nejsem tvůj majetek. Můžu odejít, kdy budu chtít."

Zamyšleně se na mě podívá.

,,Nemáš kam jít."
Konstatuje a já se zamračím ještě víc.

,,Jdu ven."
Odseknu a vydám se k domovním dveřím.
Mladý metalista si povzdechne.

,,Půjdeme večer na večeři. Co říkáš?"
Pozvedne obočí a já v duchu zajásám.

,,Jo!"
No dobře, tak ne jenom v duchu.
Ušklíbne se.
Sednu si na pohovku a otevřu noviny.
Nohy si vyhodím na stoličku před sebou a začtu se do novinek o fotbale.

,,Díky, že tu můžu být..."
Zašeptám a odvrátím zrak.
Luke se na mě podívá a povzdechne si.
Odloží na stolek před ním knížku a sundá si sluchátka.
Posadí se ke mně a usměje se.

,,Kam chceš jít na tu večeři?"
Zeptá se mě a já se zamyslím.

,,Kamkoliv, když to bude s tebou, Luku."