21

1.5K 123 8
                                    

Na můj vkus se až na moc dlouhou dobu zamyslí a já se zamračím.

,,Ne."
Vypadne z něj nakonec.

,,Víš, že nemůžeš lhát?"
Procedím skrz zuby a probodnu ho pohledem.

,,Nelžu."
Zadívá se mi do očí a já nasucho polknu.

,,Fajn."
Zamumlám nedůvěřivě a zároveň docela poraženě.

,,Nechceš se projít?"
Navrhne a já váhavě přikývnu.
Postaví se a nabídne mi ruku.

Zamračeným pohledem přejedu jeho nabízenou ruku, načež ji odstrčím a sám si stoupnu. Černovlásek si povzdechne, ale pomalým krokem se vydá dál od místa, kde jsme teď seděli - směrem do parku.

Následuji ho.

,,Jak jsi poznal Luka?"
Tázavě pozvedne obočí a strčí ruce do kapes.
Nasucho polknu a promnu si zátylek.

,,V-Vlastně mě našel on. Po tom, co jsem ute... Utekl. Našel mě, když jsem zdrhal a třikrát se vyválel v blátě.
Pomohl mě a vzal mě k sobě domů."

K mému překvapení jen zamyšleně přikývne a mírně ztuhne, když se podívá před sebe.
Podívám se stejným směrem.

Připomíná to stejnou situaci, jako tu noc, kdy mě vzal k jezeru...
Nasucho polknu a nervózně se ošiju.

,,J-Jak dlouho jsi mě hledal?"
Zeptám se raději, abych přerušil trapnou situaci.
Tohle mě opravdu zajímá.

,,Do té doby, než jsem tě nenašel."
Zabodne do mě svůj nečitelný pohled a mě tělem projede vlna divného, přesto ale příjemného zamrazení.

Mírně zčervenám a uhnu pohledem, načež se podívám na hodinky.

,,Už bych měl jít."
Konstatuji a podívám se na mého společníka, který chápavě přikývne.

,,Můžeme se tady sejít každý týden touto dobou?"
Navrhne prosebně, načež se mi utvoří vráska mezi obočím.

Zabodnu pohled do země.
Nakonec ale poraženě vydechnu.

,,Fajn, Levi."

Nezlomný [Ereri] (II. Díl) ✔Donde viven las historias. Descúbrelo ahora