Nezlomný [Ereri] (II. Díl) ✔

34

Mírně se zadrhne.
,,Poslal jsem ho domů."
Podezíravě přivřu oči.
,,Jak jako domů?"

,,Prostě domů."
Pokrčí rameny.

,,Tak jdeme na tu večeři?"
Už otráveně navrhne a pomůže mi postavit se.
Zamračím se.
,,Měl bych jít domů zkontrolovat Luka."
Vytrhnu se mu. Otráveně protočí očima.
,,Je v pohodě. Věř mi."
Chytne mě za ruku a přitáhne mě k sobě. Povzdechnu si.
,,Fajn."
Dám mu lehkou pusu na rty a on mě přetočí tak, abych se opíral o stěnu, přičemž mě líbá.

,,Tak jdeme na tu večeři, ne?"
Vydechnu a pousměji se.

Otráveně zavrčí a odtáhne se ode mě.

,,Propadla nám rezervace."
Konstatuje, načež zanadávám a rozhlédnu se.
,,Tak co budeme dělat?"
Zvědavě se zeptám a jemu se zaleskne v očích.

,,Mohli bychom jít ke mně."
Navrhne.
,,Ne."
Okamžitě tento návrh zamítnu.
,,O nic se nepokusím."
Naléhá.
,,Slibuju."
Dodá a já si ho přeměřím pohledem.

,,Fajn."

,,Když nebudeš chtít."
Dodá téměř neslyšně a já strnu.
Odfrknu si.

,,Ale nejdřív zavolám Lukovi."
Levi sebou trhne a okamžitě mi sebere mobil z ruky.
,,Ne."
Zaprotestuje a schová si ho do kapsy.

,,Hej! Vrať mi ho!"
Zamračím se, ale on skříží ruce na hrudi v nesouhlasném gestu.

,,Začínáš mě víc a víc štvát."
Zavrčím a rozejdu se za ním, když se mu podaří úspěšně mě ignorovat.

Jen se lehce pousměje.

Máš krásný úsměv, Levi.