•40•

23.5K 790 62
                                    

Postí mou ruku a jde ke Caře. Tak fajn." Řekne a mě se zlomí srdce na tisíc kousků.

„Cože ?" Zeptám se překvapeně. „Byl to blbej nápad Beth." Řekne Wes. „On moc dobře ví, že semnou je mu nejlíp." Dodá Cara a obejme ho.
Cítím jak se mi v očích hrnou slzy, ale pořád se mi nechce věřit, že to je pravda.

„Jdi domů Beth. Nejsi tu vítaná." Řekne Cara a já nechápavě Zvednu obočí. Od kdy tu velí. Kouknu se na Denna, ale ten nenavazuje žádný oči kontakt. Wes je ke mně otočený zády a Cam se na mě jen lítostně kouká. To je všechno ? To se opravdu všeho vzdá ?

Už to dal nevydržím a jdu pryč. Výjdu z domu a namířim si to za Danem. Celou cestu jsem přemýšlela jak je to možný. V duchu jsem doufala, že to není pravda, ale jestli to pravda je, tak se asi psychicky zkroutím.

„Cože udělal ?" Zeptá se mě Dan, když mu všechno řeknu. „Řekl tak fajn, takže teď je s Carou." Odpovím mu. „Na tom se mi něco nezdá." Řekne a sedne si na svou postel. „Proč myslíš ?" Zeptám se ho a sednu si vedle něm. „Nevím prostě mi přišlo, že tě má rád." Řekne a pak se začne smát, Prorože celý rozhovor byl divný. „Jinak, našel jsem tvůj telefon. Je trochu rozbitý, ale funguje normálně." Vytáhne telefon a já se doširoka Usměju. „Já tě miluju." Řeknu a vezmu si ho.

Pak jsem napsala mamce že jsem u Dana a pak jsem usnula. Byla jsem strašně unavená. Probudila jsem se až ráno. Když jsem si sedla, uviděla jsem Dana, jak leží na podlaze. Chudák tam musel ležet kvůli mě.

Chvilku se na něj jen tak koukám a čekám, jestli se nevzbudí, ale nic. Pak si vezmu telefon a leknu se kolik zameškaných hovorů a zpráv mám.
Asi 6 zmeškaných hovorů od Cama. Plus další 4 zprávy. Rozkliknu si je a začnu číst.

Cam:  Chápu, že jsi zmatená, ale není to tak jak to vypadá.
Cam: Můžeš ještě dojít k Dennovi ?
Cam: Wes nechtěl aby jsme ti to říkali, ale příjde mi to nefér. Můžu pro tebe přijet ?
Cam: Tak ty už asi spíš co ? Tak nic. Pak zavolej !

Nechápavě je čtu dokola a dokola, dokud se Dan neprobudí. „Dobré ráno." Řeknu s úsměvem, ale Dan se vůbec neusmíval. „Dobré určitě ne. Musel jsem spát na podlaze." Vzdychne unaveně.„Nemusel. Mohl jsis lehnout vedle mě. Vždyť to tak děláme normálně." Zasměju se. „Nechtěl jsem, aby na mě dopadla tvoje deprese." Usměje se a vstane. „Jsi tak milý fakt." Taky se Usměju a posunu se aby si mohl sednout vedle mě.

„Je ti lip?" Zeptá se mě. „Asi Jo. Psal mi Cam, takže půjdu domů a zavolám mu." Vstanu a upravím si culík. „Tak mi pak napiš nebo něco." Dodá Dan když odcházím domů. „Jojo." Odpovím.

Rodiče nejsou doma, takže jsem se vyhla otázkám a mohla jsem se jít vkladu osprchovat. Po sprše jsem si oblékla tepláky a mikinu, udělala jsem si jídlo a koukala se na televizi. Pak mi zase začal zvonit telefon. „Camerone ?" Řeknu překvapeně. „Beth. Bože. Ty jsi nečetla moje zprávy ?" Zeptá se. „Četla, ale nemám náladu nic řešit. Jsem z toho unavená. Wes..." nevím co k tomu říct a tak větu nedokončím. „No na tohle by jsi náladu mít měla. Můžu pro tebe přijet ?" Přemýšlím jestli to je dobrý nápad, ale třeba to není tak jak vypadá. „Dobře."

Nechtělo se mi převlékat a tak jsem šla tak jak jsem byla. Líně jsem si sedla na schody, na hlavu jsem si dala kapuci a čekala jsem.
Po pár minutách se před domem objevilo auto. Vstanu a otevřu dveře. Uvidím Camerona a když on uvidí mě, docela se zděsí. „No ty vypadáš hrozně." Rozjede se. „Děkuju." Ironicky se Usměju.
„Jen musíš pochopit proč jsme to udělali a nesmíš se zlobit," začal a já byla dost nervózní. „Udělali jste co ?" Zeptám se nejistě.

FAKE? NO !CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat