Dramione Jedna noc dělá divy

7.Ples

Hermiona se připravovala na ples, byla lehce nervózní. Dávala to na sobě až moc znát. Pochodovala po místnosti sem a tam a Draca už to přestalo bavit.

,,No tak, uklidni se. Nic to není." snažil se jí Draco trochu zklidnit.

,,Nic to není?! To snad nemyslíš vážně, vždyť tam mě budou vyhlašovat, jako nového ministra kouzel. A já mám být klidná." vyjela na něho Hermiona Draco, který byl z toho značně zaskočen nad tónem jejího hlasu a tak prostě jen sklopil hlavu dolů a znovu se začetl do novin.

Hermiona se rozhodla, že se půjde vykoupat. Odešla tedy do koupelny, Draco poslouchal a čekal až se za ní zavřou dveře. Okamžitě se zvedl a odešel. Nevěděl proč odešel, ale prostě to udělal, ale později mu to to došlo.

Hermiona zaslechla bouchnutí dveří a okamžitě vystřelila z koupelny. Když přišla do obýváku zjistila, že tam nikdo není. Do očí se jí vehnaly slzy, když si vzpomněla jak na něj vyjela, chtěl jí jenom pomoct. Takhle si jejich první hádku nepředstavovala. Doufala, že se aspoň na plese ukáže, aby tam měla aspoň nějakou podporu.

O necelé dvě hodiny byla připravena. Vzala si psaníčko a byla připravena se přemístit.

Ples byl pořádně rozjetý a Hermiona nikde neviděla svého prince, do očí se jí vehnaly znovu slzy. Ano, byla zklamaná, ale mohla si za to sama.

Hudba utichla a pro Hermionu to znamenalo jediné, připravit se na děkovný proslov.

Kingsley pronesl svůj proslov a na konci řekl.

,,Za mého nástupce jsem si zvolil nikoho jiného než Hermionu Grangerovou." sálem se ozval hlasitý potlesk a Hermiona vystoupila na pódium.

,,Já bych chtěla poděkovat, že mi tolik věříte a..." odmlčela se a podívala se do na své publikum. Když v tom nakonci zahlédla blonďaté vlasy a šedomodré oči, které se na ní usmívaly, musela jsem se na něho usmát.

,,A pevně doufám, že budu stejně dobrá ministryně jako tady Pastorek." dořekla jsem svůj proslov a znovu se ozval ten hlasitý potlesk. S Pastorkem sešli z pódia a rozezněla se znovu hudba. Ale jí byla hudba a všechno okolí jedno. Jí zajímalo jediné. Její blonďák.

Když došla na místo kde předtím stal už tam nebyl. Znovu v očích pocítila ty štípané slzy. Byla zklamaná, ale zároveň šťastná, že se tam aspoň na její proslov ukázal.

Ples jí vůbec nebavil a nikdo si ani nevšiml, že se vypařila.

Přemístila se domů. To co tam na ní čekalo jí hodně překvapilo.

,,Draco? Co tady děláš?" zeptala se ho.

,,Přišel jsem ti říct, že tvůj proslov byl fantastický" odpověděl jí.

Hermiona sklopila pohled a v očích se jí zaleskly slzy.

,,Draco..." chtěla pokračovat, ale hlas se jí někam ztratil. Nadechla se, aby si dodala trochu odvahy.

,,Já vím, že jsem to podělala. A vím, že po tobě chci moc, ale." odmlčela se a pokračovala: ,,odpustíš mi to?" chtěla být silná, nechtěla u toho brečet. Podívala se na něho a první slzy si našly cestu ven.

Neodpovídal. Přešel k ní a vtáhl jí medvědího objetí.

,,Hermiono já na tebe nejsem naštvaný. Já to chápu byla si vystresovaná. Odešel jsem jen kvůli tomu, aby to našemu vztahu neuškodilo víc. Miluju tě Mio." vydechl a ona se naplno rozplakala.

,,No tak neplakej. Je to dobrý." hladil jí po zádech.

,,Miluji tě Draco." podívala se na něho. On se sklonil a políbil jí. Když se od sebe odtrhli kvůli nedostatku vzduchu, opřeli si čela o sebe a jen tak tam stáli.

,,Zatancujete si paní ministryně s panem Malfoyem?" zasmál se jí do obličeje.

,,Samozřejmě." odpověděla s úsměvem na rtech.

Draco jí odvedl do obýváku, kde pomocí kouzel udělal místo a pustil muziku. Houpali se do rytmu hudby. Hermiona si opřela hlavu o jeho rameno a jen tak se nechala pohupovat svým princem.