Dramione Jedna noc dělá divy

11. Stěhování

Hermionu po dvou týdnech propustili. Šla se domů pořádně umýt. Když odcházela Draco jí řekl, že až se upraví tak půjdou k němu balit, aby se mohli k sobě co nejdříve nastěhovat.

Když došli k Hermioně Draco se posadil a čekal až vyjde jeho princezna.

,,Jsem hotová, můžeme vyrazit." řekla s úsměvem na rtech. Draco, který si četl Denního Věštce zvedl hlavu a setkal se s Hermioniným pohledem. Ten mu ale dlouho nevydržel a musel si ní prohlédnout od hlavy až k patě. Byla nádherná. Na sobě měla lehké letní šaty a vlasy měla dané do neupraveného drdolu ze kterého vylézalo pár neposedných pramínků.

,,Co se stalo?" zeptala se nervózně, když viděla jeho pohled.

Draco vstal a přešel k ní a políbil jí na čelo.

,,Nic se neděje. Jen jsi překrásná." vydechl a Hermiona se začervenala.

Vyšli z domu, Hermiona zamkla a přemístili se k němu. Hermiona si uvědomila, že za tu dobu, co jsou spolu tak nikdy předtím u Draca nebyla. Když vstoupili do bytu Hermiona ucítila tu známou kolínskou.

,,Páni." vydechla a postupovala do bytu. ,,Je to tu nádherné." dodala.

,,Tak jdeme na to, ať to máme za sebou." řekl Draco a jen se usmál nad tím jak se tu rozplývala. Vytáhl hůlku a v tom Hermiona vykulila oči.

,,Co děláš?" zeptala se a přešla k němu, aby mu vzala hůlku.

,,No přece to nebudeme dělat rukama ne, když máme hůlky." odpověděl jí.

,,Nene Miláčku, uděláme to hezky ručně." řekla mu až přehnaně sladkým hlasem.

,,Ale Hermiono, vždyť to mám zabere hrozně moc času." zasténal Draco.

,,To vůbec nevadí, aspoň strávíme spolu nějaký ten čas." přešla k němu a po jeho hrudi mu začala kreslit kolečka. Zvedla hlavu, aby se na něho podívala.

,,No tak dobře."  rozhodl se nakonec.

,,Ale něco za něco." šibalsky se na ní usmál.

,,Co po mě chceš, Malfoyi?" zeptala se na oko uraženě.

,,Noo, něco by tu bylo." zašeptal jí těsně u ucha.

,,Uvidíme, jak to zvládneme. Když to všechno půjde rychle, tak ti splním cokoli, co budeš chtít." zašeptala mu do rtů.

,,Říkáš cokoli?" zeptal se pro jistotu.

,,Cokoli." odpověděla.

On se jen nad tím usmál. Hned se pustili do práce. Hermiona si vzala na starost ložnici a skříně
a Draco zase pracovnu s obývacím pokojem. Všechno probíhalo v pohodě dokud Hermiona nenašla kupu dopisů adresové jí samotné. Všechny  dopisy vzala a posadila se s nimi na postel, vzala si jeden dopis a ostatní položila vedle sebe.

Drahá Hermiono

Dnes jsem tě poprvé nazval mudlovskou šmejdkou. Bylo mi hrozně. Nechtěl jsem ti ti to říct, opravdu, ale musel jsem jinak by to všem bylo divné. Když jsem uviděl v tvých nádherných čokoládových očí slzy, chtěl jsem tě obejmout a utišit. Ale nemohl jsem. Omlouvám se ti Hermiono.
Už to nikdy neudělám.

S láskou Draco M.

Odložila ho a vzala si do ruky další dopis.

Milá Hermiono

Dnes jsem tě opět nazval tím hrozným oslovením. Nevím co se to se mnou děje. Nemůžu se ovládat. Slíbil jsem ti, že to nikdy neudělám, ale udělal jsem to znovu. Jsem hrozný zbabělec. Znovu se ti omlouvám. Nemá ani cenu slibovat, že to neudělám, protože vím, že to udělám zase. Jsem opravdu hrozný.

S láskou zbabělec Draco M.

Vzala do ruky další dopis.

Milá Hermiono

Když jsem tě uviděl na plese, jak tam tancuješ s Krumem, tak jsem byl hrozně naštvaný. Byl jsem naštvaný na sebe. Na jeho místě jsem měl být já. To já jsem měl být ten ke komu se tiskneš při ploužaku. Ale bohužel jsem zbabělec. Když jsem tě uviděl jak pláčeš na schodech, chtěl jsem za tebou jít a obejmout tě, říct ti, že je všechno v pořádku, ale nic jsem z toho neudělal jen jsem stál v rohu a díval se na tebe. Bylo mi tě hrozně moc líto.

S láskou Draco M.

Vzala do ruky další a poslední dopis a vůbec nic z toho nechápala.

Milá Hermiono

Dnes jsem musel přijmout znamení zla. Nechtěl jsem ho přijmout, už jenom kvůli tobě. Chtěl jsem být na tvé straně. Bohužel mě donutil, že když ho nepřijmu tak povraždí všechny na kterých mi záleží. Bál jsem se, že se dozví o tobě. Nemohl jsem to riskovat. Mio, blíží se válka. Mám hrozný strach, že buď zabijí tebe, nebo že Pan zla vyhraje. Nechci aby vyhrál. Chci a doufám, že vyhrajete. Nejspíš tě už nikdy neuvidím, protože budu po zbytek svého života hnít v Azkabanu. Musím ti to říct. Hermiono Jean Grangerová miluji tě.

S láskou Smrtijed Draco M.

,,Hermiono, děje se něco, proč mi..." jeho hlas ho zradil, když viděl nebelvírku a jeho dopisy, které nikdy nikdo neměl vidět.

,,Promiň Draco, já našla jsem je tam ve skříni a když jsem viděla, že jsou pro mě tak jsem je musela prostě vidět. Já vůbec nechápu. Draco buď ke mě upřímný prosím. Jak dlouho mě miluješ?" plácla jednu větu za druhou. Draco v jejích očích viděl slzy.

Přešel k ní a ruce položil na její boky a přitáhl si k sobě blíž. Vzal její bradu a donutil jí, aby se na něho podívala.

,,Hermiono teď budu k tobě  naprosto upřímný. Miluju ji tě od chvíle, kdy jsi vstoupila k nám do kupé. Miloval jsem tě, miluju tě a dokonce tě budu milovat do konce svého života." odpověděl jí na její otázku.

Hermiona to nevydržela vrhla se na něho tak chtivě. Byla ohromně nadšená. Takové láskyplné gesto nikdy nikdo neudělal. V duchu si řekla, že to kluka jí už nikdy nikdo nevezme.