Dramione Jedna noc dělá divy

19. Obavy

Zhruba po třech letech

Hermiona si společně s Dracem a Mayou hráli na koberci.  Vztah mezi nimi se zase posunul. Byli štastní jako opravdová rodina, jenže to netušili, co se děje ve stejnou chvíli na jiném místě.

Mezitím v Azkabanu

,,Ronald Billius Weasly." řekl strážný a otevřel celu.

,,Ano to jsem já." řekl a postavil se čelem k němu.

,,Váš trest právě skončil. Pojďte se mnou." řekl a otočil se na podpatku. Ron ho hned následoval.

Zašli do jedné z místností, kde měl věci. Poté, co se oblékl byl volný. Venku na něj čekala milá návštěva, se kterou si po celý pobyt v Azkabanu dopisoval.

,,Ahoj Astorie." řekl a objal jí a dal jí pusu na obě dvě tváře.

,,Ahoj. Tak pojď, ať ti můžu ukázat náš mistrovský plán." řekla a usmála se na něho.

,,Už se nemůžu dočkat, až ta mudlovská šmejdka a ten smrtijed zaplatí za to, že si nás znepřátelili." řekl a ďábelsky se zasmál.

Společně se přemístili, do domu odkud začali plánovat svůj ďábelský plán.

,,Takže nejdříve bych volil posílání výhružných dopisů a když to nezabere, budeme nuceni jednat a to tak, že až budou venku i s tím malým děckem, tak ho prostě uneseme. A dál se uvidí." řekl Ron a kouknul se na Astorii, jestli s tím souhlasí.

,,A co kdyby jsme to děcko unesli hned, byla by to větší zábava." řekla svůj nápad, ale Ronovi se to nelíbilo.

,,Ne, to dělat nebudeme. Musíme být nejdříve tajemný. Potom bych se pomalu začal objevovat." začal jí vysvětlovat, ale ona měla další námitky.

,,No ale.." nestihla to ani doříct a Ron vybuchl.

,,Bude to podle mě. Je ti to jasný. To já jsem ten velitel. Chápeš to?" zařval na ní nasupeně.

,,Ano chápu to." řekla a sklonila pohled.

,,Tak to by jsme měli. Teď uděláme první krok. Napíšeme na papírek větu, Hmm třeba ,,pomsta bude sladká,, ano to je dobré. Tak a teď jim to odešleme a uvidí se, jak budou reagovat." řekl
a přidělal  papírek k sově, aby ho mohla doručit.

,,Tak a teď, když mě omluvíš, půjdu si lehnout, v tom Azkabanu jsem se pořádně nevyspal. A ty budeš hlídat, jdi a ukryj se někde u jejich baráku a hlídej je. Potom ti pošlu patrona o tvém návratu. A dám ti radu, aby tě nikdo, neviděl použij na sebe zastírací kouzlo. A pamatuj. Jestli tě někdo uvidí, budeš toho litovat." řekl a při posledních slovech stál u jejího ucha a velmi chladným hlasem jí šeptal.

,,Neboj se. Nemusíš se bát, nikdo mě neuvidí." řekla Astorie. Snažila se mít pevný hlas, ale nevyšlo jí to. Klepal se jí. Bála se ho.

Mezitím u Draca a Hermiony

Hermiona vařila oběd, když k ní zrovna přišel Draco s vážným výrazem. Hermiona se zděsila.

,,Co se stalo panebože?" zeptala se a hned k němu přistoupila.

,,Tohle teď přinesla sova." řekl a podal jí kus papírku.

Hermiona vytrhla papír z jeho rukou a hned si ho začala číst. Když to viděla musela se posadit.

,,To...to není možný. Od koho to je?" zeptala se. Draco jen pokrčil rameny a klekl si před ní.

,,Hermiono, to bude dobrý. Nic se vám nestane, ochráním vás. Hlavně teď nemysli na nic špatného, ano. Může to být jen nějaký fór třeba." uklidňoval jí Draco a obejmul jí.

,,Draco, ale co když se něco stane? Co když se stane něco Maye? Co když se stane něco tobě? Já... nemůžu.... nemůžu tě ztratit po druhé. Já bych to nepřežila." vzlykala mu do trička.

Představa, že by přišla o svojí holčičku a kluka, kterého miluje, a ano chce si ho do budoucna vzít, jí vždy dokáže rozhodit.

,,Zavolám Harrymu, ať přijde a prošetří to, ano?" pověděl jí a trochu se od ní odtáhl, aby jí viděl do tváře.

Oči měla velmi zarudlé a napuchlé. Tenhle pohled na ní ho vždy dokáže naštvat. Odešel do vedlejší místnosti, aby poslal zprávu Harrymu. Potom co odeslal dopis s tím, že potřebují, aby nutně přišel k nim, přešel zpátky k Hermioně, která si prohlížela furt papírek. Požádal jí, aby si stoupla, on si sedl na její židli a stáhl si jí k sobě do klína. Ona se schoulila do klubíčka a on si jí
k sobě tiskl, jak jen mohl. A takhle spolu společně seděli a čekali na svého kamaráda.