Dramione Jedna noc dělá divy

30. Pohlaví druhého mimča

Draco nervózně pochodoval po chodbě. Čekal na Hermionu až přijde z kontroly. Dnes se měli dozvědět, co budou mít. Upřímně jemu bylo jedno, co budou mít, hlavně, aby to bylo zdravé. Maya, která tam s ním si jen pobrukovala nějakou melodii. Hrozně se těšila, až se dozví, co bude mít za sourozence. Přála si, aby to byla holčička. Chtěla mít mladší sestřičku, aby jí mohla pomáhat s klukama.

Po nějaké době vyšla Hermiona ze dveří s úsměvem na tváři. Když jí Draco spatřil neváhal a hned k ní běžel stejně jako Maya.

,,Tak co? Všechno v pořádku?" zeptal se Draco ihned.

,,Co to bude bratříček nebo sestřička?" zeptala se hned vzápětí Maya, oba dva se tomu zasmáli.

,,Doma vám to všechno povím." Odpověděla Hermiona na obě dvě otázky. Draco si jen povzdechl chytil za jednu ruku Mayu a za druhou ruku chytil i Hermionu. Byl to na ně opravdu krásný pohled.

Když došli domů, posadili se do obývacího pokoje a Draco s Mayou ihned vrhli tázavý pohled na Hermionu, který jasně naznačoval, aby už jim to všechno řekla.

,,Takže Draco na tvojí otázku zda je všechno v pořádku, ano je všechno v naprostém pořádku. Miminko roste tak, jak má, jak říkám všechno je v pořádku." Odpověděla Hermiona na Dracovu otázku, ten si ihned oddychl.

,,A co moje otázka mami." Dotírala Maya, byla hrozně moc zvědavá a přála si, aby se její přání v podobě sestřičky vyplnilo.

,,No jistě tvoje otázka. No doktor mi řekl, že to bude... bude to... holčička." Hned co tuto větu Hermiona dořekla, tak Maya nadšeně vypískla a hned jí běžela obejmout. Draco se pousmál nad tím to gestem. Jednou se mu Maya svěřila, když jí uspával, že si přeje, aby to byla holčička. Věděl, že to bude velká ségra a bude se o ní hodně starat.

,,Jupí. Budu mít sestřičku. Tolik jsem si přála, aby to byla holčička." Začala tam Maya povídat. Draco s Hermionou se tomu jen pousmáli. Maya se odtrhla od Hermiony a běžela si hrát do pokoje.

,,Takže budeme mít druhou holčičku." Řekl Draco a přisedl si k Hermioně na gauč a hodil svoji ruku kolem jejích ramen. Hermiona se opřela o jeho hruď a spokojeně odpočívala.

,,Jo budeme mít druhou holčičku. Víš o tom, že tady budeš jediný kluk?" zeptala se Hermiona s úsměvem.

,,Jo teď mi to taky dochází. Nevím jestli se z toho nezblázním, až tady neuslyším nic jiného než jen holčičí jekot." Zasmál se Draco a přitáhl si Hermionu víc k sobě.

,,Draco už jsi přemýšlel nad jménem?" zeptala se Hermiona po chvíli. Aby pravdu řekla, tak nad tím ještě vůbec nepřemýšlela.

,,Abych řekl pravdu, tak ne ještě jsem nad tím nepřemýšlel." Přiznal se Draco a Hermiona si oddychla.

,,Já taky ne." odpověděla Hermiona a víc se přitiskla k Dracovi, aby mohla vice nasát jeho příjemnou kolínskou.

,,Máš nějaké speciální přání, jak by se měla jmenovat ta naše holka." Zeptal se Draco.

,,Já popravdě vůbec netuším, jak by se měla jmenovat. Ještě jsem nad tím vůbec nepřemýšlela. Vždycky jsem si myslela, že výběr jména pro dítě bude lehké, ale teď když už mám vybírat druhé jméno, pro druhou dceru, tak zjišťuji, že to není vůbec jednoduché. A právě naopak je to dost složité." Vypověděla Hermiona všechny své obavy.

,,Jo naprosto s tebou souhlasím. Akorát ja to mám o trochu jednodušší. Já vybírám jméno pro dítě poprvé. Ale bylo to mou chybou." Řekl Draco a trochu se uchechtl.

,,Jak si řekl bylo to tvou chybou." Podotkla Hermiona chytře.

Draco jen cosi zabručel a dál se už k tomuto tématu nevracel. Nebylo to pro něj moc milé, vzpomínat na takovou blbost, co udělal. Kdyby byl mnohem chytřejší mohl vidět narození jeho první dcery, Vidět její první krůčky. Tohle všechno ztratil a zapřísáhl se, že tohle se už nikdy nebude opakovat.