Měsíc s hokejistou

5.kapitola

Ráno jsem se probudila velice brzy. Chvíli jsem se válela  v posteli, ale nakonec jsem se z ní vyhrabala. Hodila jsem si rychlou sprchu, nalíčila se a nakonec seběhla schody do patra.

Všude bylo pusto prázdno a proto jsem se ke sporáku postavila sama.

Na internetu jsem našla nějaká jednoduchá jídla, ale nakonec i když nerada, jsem vybrala kalorické palačinky.

Připravila jsem si ingredience a nakonec udělala těsto. Zapla sporák a začala lít těsto na rozhřátou pánev.

xxx

Rozložila jsem po stole čerstvé pečivo, které jsem zaběhla koupit do nedaleké pekárny.

Ano ani jedna palačinka se mi nepovedla.

,,Tady to voní," zamumlal Jakub, který přišel do kuchyně jen v teplákách. ,,Smažila jsi palačinky?"

,,Snažila jsem se," zamumlala jsem a posadila se ke stolu, kde jsem si začala mazat rohlík.

,,Jsi vážně mizerná kuchařka," naznal a zakousl se do koblihy.

Debil..

Nechápu jak si nikdo mohl myslet, že si s tímhle kreténem budu rozumět.

Neodpověděla jsem mu, pouze jsem se věnovala své snídani.

,,Nechtěla by jsi si dnes jít semnou zaběhat?" Zeptal se mě Kuba a já vyvalila oči.

Uměl být i milej.

,,Neběhám," zamumlala jsem.

,,Viděl jsem tvojí fotku na instagramu, tak mi nelži," prohodil a upřel na mě svůj neodolatelný pohled.

,,To bylo mé staré já," naznala jsem.

,,Proč už není tvé staré já?" Zajímal se.

,,Mám pocit, že do toho ti nic není," procedila jsem.

,,Hele Angee, nezačali jsme spolu zrovna dobře. Já bych to prostě jen rád napravil," řekl. ,,Teď tu spolu budeme bydlet a nemůžeme se k sobě chovat tak jak se chováme," vysvětlil.

Měl pravdu. Věděla jsem že za zkoušku nic nedám. Třeba mi i pomůže k tomu aby se vrátilo mé staré já.

,,Půjdu si zaběhat moc ráda," naznala jsem. ,,Dej mi minutku."

xxx

Běhali jsme v parku kolečka. Byla to i docela příjemná změna, která mi chyběla.

S Kubou jsem si i dobře pokecala. Byl to opravdu fajn kluk, ale stejně to byl debil.

,,Ta byla dobrá," pronesl, když okolo nás proběhla nějaká holka. Já nad tím protočila oči a on se pousmál. ,,Snad nežárlíš.

,,Blbečku," zamumlala jsem a doufala, že to uslyší. Slyšel. To však bylo špatně pro mě, protože mi podkosil nohy a já spadla.

,,Omlouvám se," usmál se a pomohl mi na nohy.

,,Stejně si to udělal schválně" procedila jsem skrz zaťaté zuby.

,,Možná," pokrčil rameny a rozeběhl se pryč.

xxx

Seděla jsem na gauči a snažila se dočíst tu knihu z předchozího dne. Jakub byl zase na tréninku a co já tady, když venku začalo neskutečně pršet.

,,Jsem doma," zařval Jakub a hupsl na gauč vedle mě.

,,Vidim," zamumlala jsem a otočila na další stránku.

Jakub si pustil televizi a natáhl se. Nemohla jsem si pomoct. Musela jsem ho po očku sledovat. Koukal upřeně na televizi a u toho se pohupoval. Bylo to hrozně vtipné, ale na druhou stranu i hodně roztomilé.

,,Zajímá tě ta knížka vůbec?" Zamumlal Jakub i když zrak od obrazovky neodtrhl.

,,Hmm, jo," řekla jsem rychle a zase se pustila do čtení.

Kuba mi však knihu vytrhl z ruky. A přiblížil se obličejem k tomu mému.

,,Tak proč mě sleduješ?" Zeptal se se zdvyženým obočím a úsměvem na tváři.

,,Nesledovala jsem tě," zamumlala jsem.

,,A řekeš mi tedy o čem tato stránka je?" Zasmál se a začal ji očima rychle projíždět.

Nemohla jsem, teď jsem se nezmohla absolutně na nic. Jen jsem se soustředila na jeho dech, který mi foukal do tvaře, protože byl tak blízko.

,,Nevíš co," zašeptal mi do ucha. Na celém mém těle vyskočila husina.

,,Vím," kňourla jsem.

,,Tak o čem?" Dobíral si mě.

,,Dobře, tak nevím," řekla jsem a odstrčila ho od sebe. Sebrala jsem mu z ruky knížku a vyběhla do pokoje, si ji v klidu dočíst.