24.kapitola

1.3K 38 0
                                    

Den 21

Kuba byl celý den u Andrého a tak jsem si udělala skvělí den pro sebe.

Ráno jsem si byla zaběhat a po cestě domů si v kavárně koupila kávu.

Když jsem přišla domu, sebrala jsem kubovi z knihovny další knihu a posadila se na terasu.

Okolo poledne jsem si šla udělat zeleninový salát k obědu a pak se zase posadila ke knize.

K večeru jsem si nalila víno a pozorovala západ slunce. Teď mi tu nehorázně chyběl Kuba, protože to bylo neskutečně romantické.

Rozhodla jsem se zavolat domu.

,,Ano zlato?" Zeptal se táta, když mi konečně zvedl telefon.

,,Máš chvilku?" Zeptala jsem se ho.

,,Samozřejmě," zamumlal.

,,Víš byli tady Jakuba rodiče a Kuba mě představil jako přitelkyni. Táta je docela v pohodě, ale mamka se ho snažila přesvědčit, že pro něj nejsem dost dobrá."

,,A co na to Kuba?"

,,Jakub řekl, že je dost velký na to aby se rozhodl sám s kým chce strávit zbytek večera," zamumala jsem.

,,Tak vidíš, má tě opravdu rád," usmál se.

,,To sice ano, ale já nechci aby se kvůli mně hádal s mamkou. Přeci jen ona musí být tou nejdůležitější ženou," zamumlala jsem.

,,Neboj se Angee, ona si tě časem oblíbí."

,,No to si právě, že nemyslím, protože když jsem jí řekla, že jsi můj otec, netvářila se na to moc," zasmála jsem se.

,,Byla naštvaná, že jsem jejího mazánka v Bratislavě nechal sedět?"

,,Přesně tak," zamumlala jsem.

,,Hele Angee, za tři dny s mamkou přiletíme, tak zajdeme na večeři a nakonec tě stáhneme sebou, kdyby cokoliv," usmál se.

,,Jo, to zní fajn," zamumlala jsem. ,,Tak díky moc tatí?" Usmála jsem se.

,,Není záč a měj se dobře, zachvíli to bude končit," řekl mi a mobil položil.

Já mobil položila na stolek a šla si nandat zbytek salátu co zbyl v misce. Když jsem však zašmátrala v ledničce, tak jsem našla i zbytek vína. Nebylo to těžké rozhodování víno, přebilo misku salátu. Nalila jsem si ho do sklenice a opět to zakempila na lehátku a pozorovala hvězdy. 

I když bych to nikdy nepřiznala tak mi Kuba dneska neskutečně chyběl. Asi jsem se do něj doopravdy zamilovala.

Když se blížila půlnoc a mně začala být zima, zhasla jsem na terase a zalezla dovnitř.

V koupelně si hodila rychlou sprchu a zamířila si to dolů do obýváku, přes Jakubův pokoj, kde jsem mu z postele ukradla mikinu.

Nakonec jsem skončila na gauči se zapnutou televizí a přepínala program po programu dokud jsem nenarazila na sport kde byl záznam z nějakého starého zápasu. Hrál tam Kuba a tak jsem to nechala puštěný. Nezapoměla jsem to Kubovi vyfotit a poslat.

Kuba: Neboj se za chvíli jsem u tebe.

Nedočkala jsem se ho, protože jsem po chvíli usla.

xxx

Na mém profilu v jednodílovkách najdete novou s Jakubem Laukem.

Měsíc s hokejistouDonde viven las historias. Descúbrelo ahora