Měsíc s hokejistou

33.kapitola

,,Tebe znám," usmála se na mě nějaká dívka v kavárně. ,,Můžu se s tebou vyfotit?" Zeptala se s úsměvem na tváři.

,,Asi jsi se mě musela s nikým splést, nejsem slavná osobnost," zamumlala jsem.

,,Ale jsi, ty jsi chodila s Jakubem Vránou a on o tobě píše hezké příspěvky na instagramu, jsou u toho i tvé fotky," usmála se a už nastavovala mobil na selfie.

,,No dobrá," zamumlala jsem a né příliš ochotně se vyfotila.

,,Díky moc," usmála se a někam odběhla.

Zbytek dne jsem běhala od stolu ke stolu a rozdávala kafe, čaje a limonády.

Když mi skončila směna, vydala jsem se pomalu přes park domu. Byla to pohodlná cesta, kde jsem mohla celou cestu přemýšlet. Nakonec jsem zapla telefon a roklikla Jakubovo profil. Ta holčina měla pravdu. Nové příspěvky s míma fotkama.

Chtěla jsem mu napsat, ale rozmyslela jsem se, přeci jen by to bylo blbé. Nakonec jsem se vydala s plnou hlavou vzpomínek domů. Tam na mě čekal táta s nějakým dopisem v ruce.

,,Něco ti přišlo," zamumlal táta a dopis mi předal. Prohlédla jsem ho, byl z Ameriky.

,,Co to je?" Zajímala jsem se.

,,Nevím, ale asi by jsi to měla otevřít," usmál se. Otevřela jsem to a zatajil se mi dech. ,,Tak co to je?" Zajímal se.

,,Hele zvou mě do té reality show ,,Jak to dopadlo,," naznala jsem.

,,Takže mám objednat letenku a hotel?" Usmál se táta.

,,Hele a nemůžu to odmítnout?" Navrhla jsem.

,,Angee, nemůžeš pořád couvat od problémů, zkus se jim jednou postavit čelem," doporučil mi.

,,No dobrá," zamumlala jsem.

,,Tak na kdy chceš tu letenku?" Zajímal se.

,,Na zítra tati," opověděla jsem a vydala se do svého pokoje.

Hodila jsem si rychlou sprchu a zalezla do postele aby jsem se vyspala.

Najednou mi přišla zpráva od Kuby.

Kuba: Doufám, že do té show dorazíš.

Já: Neměla jsem na vybranou, takže asi jo.

Kuba: Můžu ti nabídnout ubytování?

Já: Mám už hotel, promiň.

Kuba: Hele v pohodě, hlavně, že se uvidíme.

Na to už jsem neodpověděla a projistotu se odebrala do říše snů.