9.kapitola

1.5K 44 4
                                    

6.den

Ráno jsem se probudila, úplně zlámaná. Ten gauč nebyl moc pohodlnej. Odkryla jsem deku, kterou mě nějspíše přikryl Jakub.

,,Kubo?" Zamumlala jsem rozespale. Vykoukl na mě z kuchyně.

,,Dobrý ráno Růženko," usmál se. ,,Co jsi dáš k snídani?" Zajímal se.

,,Máš čaj a nějaký müsli?" Zeptala jsem se. Přikývl. ,,Tak to prosím," usmála jsem se a zvedla se z gauče. Vyběhla jsem schody a zamkla se v koupelně.

Hodila jsem si rychlou sprchu, vyčistila si zuby a na konec ze sebe udělala člověka.

Když jsem došla zpět do kuchyně, snídaně už byla na stole.

,,Dobrou chuť," zamumlal Kuba a dál u linky krájel zeleninu.

,,Díky" naznala jsem a s chutí se do toho pustila.

xxx

,,Nechtěla by jsi dneska zkusti něco jiného než běh?" Zajímal se Jakub, když jsme seděli na terase a já se trochu rozmluvila o běhu.

,,Záleží na tom, co máš na mysli," usmála jsem se.

,,Už jsi nikdy bruslila? Nebo jezdila na kole?"

,,Na kole jsem seděla naposledy jako malé dítě a bruslení mi docela jde," zamumlala jsem.

,,Takže dáme dneska brusle?" Usmál se.

,,Nemám tu brusle," namítla jsem.

,,Nevadí, vypadá to, že jsi se docela polepšila a tak ti je dojdeme koupit," pokrčil rameny a zvedl se z lehátka.

,,To po tobě nemůžu chtít," naznala jsem a začala kroutit hlavou na nesouhlas.

,,Chci ti je koupit, radši ti koupím něco co můžeme využít oba, než tunu makeupu nebo hadrů," zamumlal a já se usmála.

,,Tam dobrá, ale musíš je vybrat ty, já se v tom nevyznám."

,,Neboj budou to jen ty nejlepší," zasmál se a pomohl mi na nohy.

xxx

,,Ty jsou moc drahý Kubo," zamumlala jsem, když mi podal další a já viděla cenovku.

,,Neřeš to a zkoušej," rozkázal a já poslechla.

Dříve bych za takovou drahou věc zabíjela. Byla jsem fakt rozmazlená. Teprve až teď mi došlo, že za prachy si všechno nekoupíš.

Nepotřebuješ k dokonalosti drahé šperky nebo tak. Musíš být sama sebou a mít vedle sebe toho nejlepšiho kluka. A Jakub by tím klukem mohl třeba jednou být.

,,Ty jsou dobrý ne?" Zamyslel se. ,,Zkus se kousek projet."

,,Docela dobrý," naznala jsem. ,,Ale co tamty?" Ukázala jsem na dost levnější brusle v zadu.

,,To jsou šitky Angee, vezmeme tyhle," naznal. Když jsem je sundala, vzal mi je z rukou a běžel je ke kase zaplatit.

xxx

,,Jakube zastav už," zařvala jsem. Nezastavil. Místo toho se vrátil zpět ke mně.

,,Jsi snad říkala, že jsi dobrá bruslařka ne?" Uculil se.

,,Jako jo, ale nevěděla jsem, že jsi tak dobrej i na kolečkách," zamumlala jsem.

,,Koukám, že jsi stejně egoistická jako já," zasmál se.

,,Možná," naznala jsem, ,,ale teď tě prosím, nemůžeme si jít někam sednout? Abych to mohla sundat?"

,,Hele, tak ty dojeď k tamtý lavičce a já si dám ještě jedno kolo a pak tě vezmu na zmrzlinu," navrhl.

,,Zmrzlina je moc kalorická," naznala jsem.

,,Angee a dost," usmál se. ,,Zmrzlina je v takovém horku nejlepší a hlavně je moc dobrá. Nemusíš se hlídat, pro mě budeš dokonalá ať už budeš vypadat jakkoliv."

Moc vás prosím, nevěřte klukům, když vám toto řeknou. Říkají to jen tak. Většinou to nebyla pravda.

Jakub byl však jinej.

,,Jak myslíš no," zamumlala jsem a dojela k lavičce, zatím co si Jakub dával další kolo.

Měsíc s hokejistouWhere stories live. Discover now