Měsíc s hokejistou

7.kapitola

Den 4

Budík ukozoval 4:50 a venku byla taková bouřka, že to nemůžu sni popsat. Vychr se odrážel od oken a já se bála, že každou chvíli nějaké okno rozbije. Hromy bouchali tak moc, že to nepřehlušili ani sluchátka, které hrály na plnou hlasitost.

Nakonec jsem se začala bát tak moc, že už nebyla jiná možnost, než jít za Jakubem.

Vyhrabala jsem se z peřin a pomalu šla chodbou k němu.

Zaklepala jsem na dveře. Po chvilce se ozvalo cvaknutí zámku, otevřeli se dveře a v nich se objevil zmatený a rozespalí Kuba.

,,Je mi to fakt blbí, ale mohla bych dneska spát s tebou?" Zeptala jsem se ho.

,,Máš strach?" Usmál se.

,,Trochu," zamumlala jsem a tím mi uvolnil cestu.

,,Lehni si, já tě ochráním," zamumlal, když mě odvedl k posteli.

Byla jsem mu neskutečně vděčná.

Lehla jsem si na jednu půlku a Kuba na druhou. Přikryl mě peřinou a objal okolo pasu. Nevím proč, ale usla jsem hned. Bouřka už mi byla naprosto ukradená.

xxx

,,Au," ozvalo se ráno a já otevřela oči. Hned jsem se musela začít smát, protože Kuba ležel na zemi. ,,Něco k smíchu Angee?" Zamumlal a zvedl se.

,,Ne, to ne," naznala jsem.

,,Strašně se roztahuješ," zašeptal a svým obličejem se přiblížil k mému. Už zase.

Měla jsem strašnou chuť ho políbit. I když jsem se svými city bojovala, nedalo se je porazit. Naklonila jsem se k němu. On se usmál a odtáhl se. Ten prevít.

,,Jdu se osprchovat," naznal a opustil pokoj.

Já, tu pohodlnou postel taky po chvíli opustila. Došla jsem ke mně do pokoje a vytáhla nějaké domací oblečení.

V koupelně jsem vystřídala Jakuba a pak sešla za ním do kuchyně.

,,Smažíš palačinky?" Zeptala jsem se ho s úsměvem.

,,Jo, myslel jsem, že bys na ně mohla mít chuť, když se ti minule nepovedli," zamumlal.

,,Děkuji," naznala jsem a za zadu ho objala. Jeho tělo stuhlo a to mé taky, když jsem si uvědomila co jsem udělala.

,,Není zač," řekl Kuba, když jsem se odtáhla a začal palačinky nandavat na talíř.

xxx

,,Hele jdu na trénink," nakoukl Kuba do obýváku.

,,Je ten trénink volně přístupný?" Zajímala jsem se.

,,Né," usmál se. ,,Ty by jsi se chtěla jít podívat, jak se honím za tím černým nesmyslem?"

,,Klidně," zamumlala jsem.

,,Umm, tak co třeba zítra?" Zapřemýšlel a podíval se na mě.

,,Jo tak jo," naznala jsem a když bouchly dveře, vydala jsem se na terasu.

xxx

,,Žiješ ještě?" Zeptala se mně Ester, když jsem jí konečně zvedla telefon.

,,Jo, žiju neboj se o mě," zamumlala jsem a protočila oči.

,,Jen, že nejsi na sociálních sítích a to byl tvůj život," zamumlala.

,,Zjistila jsem prostě jen, že jsou i důležitější věci než instagram, facebook a tak," pokrčila jsem rameny.

,,Teď, ale nežiješ," zamumlala Ester.

,,Víš co jdi se bodnout Es," zamumlala jsem. ,,V budoucnu se ozvu," řekla jsem ještě a pak hovor položila.

Ano byla to moje nejlepší kamarádka, ale prostě neměla jsem na ní náladu. Nechtěla jsem aby mě zase stáhla dolů. Né teď když jsem byla v pohodě.

xxx

Kuba přišel chvíli před osmou. Donesl čínské nudle.

,,Dáš si?" Zeptal se mně a ukázal na krabičku.

,,Nikdy jsem to nejedla," zamumlala jsem.

,,Všechno je jednou poprvé," usmál se a tak jsem se do výborných nudlí pustila.

Po večeři jsem si prostě jen pustili film a nalili si sklenici vína.

Ani nevím jak ten film skončil, protože jsem usla na Kubovo rameni.

Probudila jsem se až když mě někdo položil do postele.

,,Spi Angee," zašeptal Kuba.

,,Lehneš si ke mně prosím?" Zeptala jsem se ho.

,,Rád," usmál se a zaujmul dluhou půlku postele, kde jsme v objetí usli.