Měsíc s hokejistou

13.kapitola

10.den

,,Tak toto je to překvapení," usmál se Kuba a dal přede mě nějaký lístek.

,,Co to je?" Nechápala jsem.

,,Dneska hraju zápas a byl bych opravdu rád, kdyby jsi se šla podívat," zamumlal.

,,Moc ráda," odpověděla jsem a lístek jsem prohlédla.

,,Není to VIP, ale je to hned za naší střídačku a tak nad tebou budu mít celou dobu dohled," usmál se.

,,Fakt super," naznala jsem.

,,Jo a ještě něco pro tebe mám," řekl a hodil po mně nějakou látku. V rukou jsem jí roztáhla, byl to dres Capitals. Když jsem ho otočila, bylo na zádech Jakubovo příjmení. ,,To aby všichni věděli, že patříme k sobě," usmál se a vtáhl si mě do objetí.

Včera ani dneska jsme se nebavili o Harper ani o Oskarovi. Jako by to ani nebylo. Ale já to v srdci stále cítila. Potřebovala jsem vědět více, protože by jsem byla nerada, kdyby nás minulost dohnala. A to se většinou stává.

xxx

Na sedadlo jsem se usadila v době rozbruslení. V bufíku jsem si koupila Colu a hot dog a tak jsem byla spokojená.

,,Dostanu pusu?" Přijel ke mně Jakub.

,,Myslím si, že přes ten plast to půjde těžko," zasmála jsem se.

,,Tak pojď vedle," zamumlal.

,,Tam je zákaz," pokrčila jsem rameny.

,,Tak po zápase?" Zasmál se.

,,Hele když dáš góla, tak určitě," usmála jsem se a on odjel za ostatníma.

xxx

Po zápase jsem čekala na Jakuba před arénou. Stála jsem tam v jeho dresu jako spousta dalších dívek.

,,Támhle jde," zapištěli nějaké holky a rozběhly se za ním, pro fotku a autogramy.

Čekala jsem až dokoná svoje povinnosti a když ho dívky opustili vydala jsem se za ním.

,,Mám pocit, že mi něco dlužíš," zasmál se, když mě objal okolo ramen.

,,No jo no," zamumlala jsem a líbla ho na tvář.

,,Takhle malou Angee, to jako vážně? Vždyť ty góly byli tři," naznal.

,,Tak bych asi měla obšťastnit i druhou tvář co?" Zasmála jsem se vtiskla mu pusu i na druhou.

,,A ta třetí by mohla být taková," zašeptal a přitáhl si mě k sobě. Políbil mě a opravdu dlouze. Bylo to až neskutečný.

Když se odtáhl usmál se a pomalu jsme šli parkem k našemu bytu.

,,Můžu mít otázku?" Zeptala jsem se ho, když jsme šli parkem v naprosté tichosti.

,,Povídej," usmál se.

,,Chci vědět co se stalo mezi tebou a Harper," řekla jsem pevným hlasem.

Zastavil se a propaloval mě pohledem. Jeho tělo bylo absolutně napjaté.

,,Není to nic co by stálo za řeč," zamumlal.

,,Já vím, ale prostě mám strach, že nás minulost dožene," povzdechla jsem si. ,,A prostě moc mi pomohlo, když jsem ti řekla o sobě a Oscarovi. Mohlo by to mít stejný dopad i na tebe," řekla jsem.

,,Hele až bude ten správný čas, určitě ti to řeknu, ale v tento šťastný den o tom mluvit nechci," pokrčil rameny a pokračoval v cestě.

,,Chápu," řekla jsem a chytla jeho ruku. ,,Uděláme si hezký večer," usmála jsem se a nechala se vést večerní ulici k jeho bytu.