Měsíc s hokejistou

15.kapitola

12.den

,,Jakube, opovaž se," zařvala jsem, když jsem otevřela dveře a on stál nademnou s kýblem, který měl plný vody.

,,Co za to?" Zeptal se a šibalsky se zazubil.

,,Dobrou snídani?" Navrhla jsem.

,,Neberu," usmál se a po chvíli jsem byla celá zahrnuta vodou.

,,Ty debile," zaúpěla jsem a vylezla co nejrychleji z postele.

,,Vydíš? Kdyby jsi šla semnou běhat, toto by se stát nemuselo," zasmál se.

,,Seš kretén, nic víc," řekla jsem a prošla okolo něj i se suchým oblečením do koupelny.

xxx

,,Míchaná vajíčka jsou na stole," zařval Jakub.

,,Sněz si je sám, nemám hlad," zamumlala jsem z terasy a zabodla svůj zrak do knihy.

,,Nemluv a jez," řekl Kuba, který mi přinesl talíř.

,,Když říkám, že nemám hlad, tak nemám hlad," vyjela jsem na něj.

,,To tě furt žere ten budíček?" Zeptal se. ,,Měl to být vtip Angee, jestli se tě to tak dotklo, tak se omlouvám."

,,Odpustím ti, když mi povlíkneš postel," navrhla jsem.

,,Tak tím pádem si sněz ty vajíčka. Tvou postel jsem převlíkl, už když jsi byla ve sprše," usmál se a líbl mě na čelo.

xxx

,,Tady zahneme a dáme si tu kafe," řekl Kuba a zatahl mě do boční ulice, kde byla malá kavárnička.

Vlezli jsme dovnitř a hned se můj pohled střetl s Andrém, který tam seděl s Kubovo bejvalkou?

Co ta tady dělá?

,,Sedneme si támhle," usmál se Kuba a ukázal na stůl, který byl dál od jejich.

,,Umm dobře," zamumlala jsem a šla si sednout zatím co šel Jakub objednat kávy.

Stále jsem pozorovala Andrého, který se zvedl a zamířil si to ke mně.

,,Ahoj," pozdravil mě.

,,Čau," odpověděla jsem. ,,Tak jaký byl včera trénink?" Zajímala jsem se.

,,Chtěl jsem si jít s Vránou zaběhat, ale v parku potkal Harper, tak tam zůstal," pokrčil rameny.

,,Proč ti něvěřím?" Zajímala jsem se.

,,Nevím, však ona pravda jednou vyplave na povrch," zamumlal a odešel dříve než se Kuba stačil vrátit.

,,Byl s tebou a Harper opravdu i André včera?" Zeptala jsem se ho, když se vrátil ke stolu.

,,Jo, proč?"

,,Jen tak," pokrčila jsem rameny a upila z kávy.

Zvedla jsem zrak od skleničky zrovna když k nám došla Harper.

,,Včera to bylo skvělí kocourku," usmála se a dala mu pusu natvář.

,,Ty jsi takovej podrazák a lhář," zařvala jsem a zvedla se od stolu.

Vyběhla jsem z kavárny a rozeběhla se co nejdál. Bylo mi jedno do kolika lidí jsem vrazila. Prostě jsem běžela co nejdál.

,,Angee stůj," zařval za mnou Jakub.

Nezastavila jsem, prostě jsem běžela dál. Po chvilce mě stejně dohnal a chytil za ruku.

,,Nech mě bejt Jakube," řvala jsem. ,,Nebo to dopadne špatně. Nevíš kdo je můj táta."

,,Teď mě opravdu nezajímá tvůj táta, ale ty. To co mi Harper řekla nebyl pravda, opravdu jsem tam byl s Andrém, viděli nás kluci z hokeje, klidně se zeptaj jich," řekl.

,,Proč mi pořád lžeš?" Zeptala jsem se ho.

,,Nelžu ti Angee, nikdy jsem ti nelhal. Mám tě rád a už jsem ti to řekl několikrát. Nevím jak bych to už dokázal," řekl naléhavě.

,,Víš co? Ani to radši nedokazuj, za dva dny odletím domu a ty si žij ten svůj pohádkový život," řekla jsem a nechala Jakuba samotného.