Měsíc s hokejistou

28.kapitola

24.den

Ráno jsem se probudila a docela mě zarazilo, že nejsem ve svém pokoji. Otočila jsem se na bok a mé srdce zděšením vynechávalo údery.

Vedle mně ležel André, který spokojeně oddechoval.

,,Doprdele," vyjekla jsem až se André leknutím posadil.

,,Dobré ráno, princezno," usmál se a chtěl mi dát pusu, já ho, ale nenechala.

,,Můžeš mi prosím vysvětlit proč jsen tady? V tvojí posteli, úplně nahá a kde je Jakub?"

,,Přišla si za mnou ve dvě ráno a začala mě líbat, vyspali jsme se spolu," zamumlal jako by nic.

,,Děláš si prdel?" Vyjela jsem na něj.

,,Ne, když jsi se tu objevila, myslel jsem, že to chceš a podle toho jak si se podemnou vrtěla jsi to určitě chtěla," pokrčil rameny a na tváři se mu objevil úšklebek.

,,Ty jsi takovej debil," řekla jsem a zakroutila hlavou.

,,Hele Angee, celou večeři jsem se držel, protože jsi mi jasně řekla, že Kubu miluješ," řekl.

,,A právě proto si měl potom zůstat rozumnej André a prostě mě odvézt zpět na pokoj," vyjela jsem na něj.

,,Ale to prostě nešlo, konečně jsem mohl udělat něco co jsem chtěl už od začátku. Nezastavila jsi mě, vím, že jsem to teď asi posral, ale nelituju toho. Já se do tebe zamiloval Angee," zašeptal poslední slova a já tomu nemohla uvěřit.

,,Hele André, včera jsem zjistila, že jsi docela fajn. I kdybych k tobě něco cítila, nemohla bych to dát najevo, protože tu je Kuba, kterého miluju doopravdy a jestli mě opravdu miluješ, zapomeneš na tohle všechno a nikomu nic neřekneš," vysvětlila jsem a opustila pokoj.

xxx

,,Kde jsi jako byl celou noc?" Zeptala jsem se Kuby, když jsme seděli v autě a jeli domu.

,,Hele u kamaráda," zamumlal a dál se věnoval řízení. Ani se na mě nepodíval.

,,A v baru dobrý?" Měla jsem další otázku.

,,Hele docela jo," zamumlal.

,,A co Harper?"

,,Jak víš, že tam byla?" Zajímal se.

,,Hele, vaše fotky byli všude po internetu," usmála jsem se. ,,Takže byl jsi večer u ní?"

,,Ne, opravdu jsem byl u kamaráda," řekl a zabočil do ulice kde měl dům.

Byl ke mně naprosto upřímný a já chtěla taky. Zastavil na příjezdové cestě, vyndal kufry z auta a zalezl do domu.

Já i se svými kufry zůstala venku. Veděla jsem, že tímto přijdu o nejlepšího kluka, ale nedalo se nic dělat.

,,Ty nejdeš dovnitř?" Usmál se a líbl mě na tvář.

,,Já nemůžu," zašeptala jsem a po tvářích mi začali téct slzy.

,,Můžu ti tady odpřísáhnout, že jsem tě nepodvedl," řekl.

,,Ty sice jo, ale já ne," řekla jsem téměř neslyšně a Kuba se na mě nechápavě podíval, proto jsem pokračovala. ,,Vyspala jsem se s Andrém."

,,Proč?" Zeptal se se slzama v očích.

,,Já, hodně jsem toho vypila, pak byla bouřka a ty jsi tam nebyl, tak jsem šla za ním. Nevěděla jsem, že to skončí, tak jak to skončí a hrozně moc se omlouvám," řekla jsem s brekem.

,,Všechno bude v pohodě Angee, já ti dokážu odpustit," řekl Kuba a přistoupil ke mně. Já však udělala krok dozádu.

,,Ale já nedokážu odpustit sama sobě Kubí." Řekla jsem.

,,Proč?" Nechápal.

,,Protože v tom byli city," řekla jsem, ze země sebrala svůj kufr a odešla.