Měsíc s hokejistou

27.kipitola

23.den

Kuba zmizel do nějakého klubu aby si od všeho oddechl a mě čekala usmiřovací večeře s Andrém na kterou se mi vůbec nechtělo.

Přesně 19:25 se ozvalo klepání, které se rozléhalo celým pokojem.

Došla jsem ke dveřím a otevřela je. Stál tam André ve společenském obleku, určitě byl na míru ušitej a s ohromnou kyticí růží.

,,Tak můžeme jít?" Usmál se a kytici mi podal.

,,Um, asi jo," zamumlala jsem a kytici položila na stolek u dveří.

Nabídl mi rámě které jsem přijala a vyšli jsme k hotelové restauraci.

xxx

S Andrém to bylo v pohodě. Zjistila jsem, že je to opravdu fantastický kluk, ale mé srdce stále patřilo Kubovi, který mi neustále psal a zajímal se o to jak celá večeře probíhá.

,,Ujišťuje se?" Zasmál se André.

,,Jo ví, že tě nemám dvakrát v lásce a tak se ujišťuje, že jsem tě ještě nezabila," usmála jsem se.

,,Byla bys toho schopná?" Zeptal se.

,,Hele těžko říct, teď asi zrovna ne, protože se chováš normálně. V jiných situacích, jako dnes na skále bych to asi dokázala," zasmála jsem se.

,,No dobrá," usmál se a vytáhl telefon, který mu zazvonil.

Já mezitím psala Kubovi, zda je vše v pořádku, protože mi dobrou půl hodinu neodepisoval.

,,Hele Harper je v baru s Jakubem," řekl André a ukázal mi display mobilu abych se mohla také podívat.

,,Tam je v klubu se svou bývalou, co já s tím?" Zamumlala jsem a dopila víno, které mi leželo na stole.

,,Vidím, že tě to žere," zamumlal a podíval se mi do očí.

,,Hele možná trochu, ale plně mu důvěřuji," usmála jsem se.

,,No jak myslíš," zamumlal, mile se na mě usmál a dolil mi sklenici vína.

xxx

Stáli jsme ještě před mím pokojem. Trochu se mi motala pusa a nohy, po přívalu to všeho alkoholu co jsme vypili.

,,Hele už si půjdu lehnou," zamumlala jsem a na rozloučenou ho objala..

,,Kdyby cokoliv bydlím naproti," řekl a nechal mě na chodbě samotnou.

Ve dvě ráno, mě probudila neskutečná bouřka. Sáhla jsem na postel vedle mě, ale Jakub stále nikde.

Rozhodla jsem se mu zavolat, ale nebral to, tak jako celý večer.

,,Doprdele Jakube," zaklelal jsem a snažila se usnout, ale v bouřce mi to nikdy nešlo.

Zabalila jsem se do županu a šla jsem zaklepat na protější dveře.

Otevřel je rozespalý a zmatený André. Nic jsem neřekla, pouze jsem se mu vrhla okolo krku a přitiskla rty na jeho.

Nevím proč jsem to udělala. Cítila jsem k němu něco? Nebo to snad byl příval všeho toho alkoholu?

Neprotestoval, okamžitě začal spolupracovat a odvedl mě k sobě do postele.

Ten večer jsme se spolu vyspali.