Měsíc s hokejistou

16.kapitola

Jestli jste ještě neviděli, tak na mém profilu najdete hokejovou povídku

13.den

Seděla jsem na posteli a balila si věci. S brekem jsem volala domů. Máma byla celkem chápavá, ale táta o mém návratu nechtěl ani slyšet.

,,Tati já se změnila, prosím," bulela jsem do telefonu.

,,Je to teprve 13.dni Angee, zas tak moc si s Jakubem na nervy lézt nemůžete. Však jste oba stejní," řekl.

,,Asi nejsme," zamumlala jsem skrz vzlyky.

,,Tak mi pověz co se stalo," řekl a ja si nebyla jistá, zda se chci se svým milostným životem svěřovat zrovna jemu. Ale znal Jakuba dobře, přeci jen ho trénoval v Bratislavě na mistrovství.

Po dlouhém rozmýšlení jsem mu vylila své srdce a pocity.

,,Já se do něj zamilovala tati. On tvrdí, že taky, ale mezitím se tahá s jinou holkou," řekla jsem nakonec.

,,Hele Angee," zamumlal. ,,Kubu jsem trénoval docela dlouho a upřímnost z něj jenom srší. Jestli řekl, že tě má rád nelže. Někdo na něj třeba jen ušil past nebo tak," naznal.

,,Já už to nedávám tati, je to úplně stejný jak s Oskarem," zamumlala jsem a znova se rozbrečela.

,,Hele Angee, vím co těď prožíváš, zlomených srdcí bude ještě hodně. Hlavně se uklidni a zkus si s ním promluvit. Řekni mu co cítíš a ono to nějak dopadne. Jakub je už od pohledu dobrej kluk," zamumlal.

,,A opravdu nemůžu jet domu?" Zeptala jsem se.

,,Ne, letenku ti koupím, až tato akce skončí, nebo si na ní budeš muset vydělat sama," naznal a zavěsil.

Teď mě opravdu mrzelo, že jsem se v minulosti chovala tak jak jsem se chovala.

xxx

,,Angee mluv semnou prosím," ozval se z chodby Jakub. ,,Od rána jsi nevylezla a já už fakt nevím co dělat. Nechci aby jsi odjela, nemůžeš mě tu nechat," říkal ubrečeným hlasem.

On fakt brečel? Jak dětinské.

Ano holky chtějí vždy citlivého kluka, ale jakmile ho mají, nenávidí to.

Takový je život.

Zvedla jsem se z postele a odemkla dveře. Jakub hned vletěl dovnitř. Byl na něj fakt žalostný pohled. Kruhy pod očima, rozcuchané vlasy a celkově byl dneska zanedbaný, protože stál od rána za mímy dveřmi.

,,Opravdu odjíždíš?" Zeptal se s bolestí v očích a ukázal na můj kufr. Poznala jsem to.

,,Nemám na letenku a táta mi jí nezaplatí, takže tu ještě budu dokud si na ni nevydělám nebo dokud se to neurovná," zamumlala jsem.

,,Tvůj táta je opravdu rozumný člověk," usmál se.

,,To si nemyslím," zamumlala jsem. ,,Spíše tě zná lépe jak já," pokrčila jsem rameny.

,,Nikdy jsem tvýho tátu neviděl," zamumlal

,,Ale viděl já jsem totiž Angee, Angee Říhová," řekla jsem a Jakub beze slova vyvalil oči.