Sign On Right Wrist

Loui 18

Věnováno
BlAcK_BeRrY_15

Doma jsem sebou hodil na postel a přemýšlel k čemu jsem se upsal. Z mého přemýšlení mě vytrhl zvuk přicházející zprávy. Nechápavě jsem se podíval na svůj telefon a doufal jsem, že to nebude Harry. K mému štěstí to Harry fakt nebyl. Byla to Kendall, která psala do skupinového chatu, který vytvořil Niall hned první den, kdy přišla Kendall.

KendallJenner: Okamžitě hovor! Musím vám něco říct!

Ještě jsem nestihl nějak zareagovat a už mi na obrazovce svítil příchozí hovor. Zvedl jsem to a musel protočit očima, když jsem zjistil, že je to video hovor. Mobil jsem si postavil tak, abych na něj viděl a zároveň bylo vidět mě. Až se připojil i Niall, Kendall začala mluvit.

"Harry se semnou rozešel" zamračila se a koukala někam do prázdna.

"Jak to??" Zeptal jsem se zvědavě a naklonil hlavu na stranu.

"Prý našel jeho spřízněnou duši" pokrčila ledabyle rameny na znamení, že jí je to jedno. Mně se zadrhl dech v krku. Měl jsem pocit, že mé plíce nezvladají nabírat tolik kysliku kolik potřebuji k životu.

"Vážně??" Vyslovil konečně něco i Niall. Pořád jsem nebyl schopný slova a tak jsem jen koukal na mobil.

"Údajně ano. Je to prý kluk. Podle jeho slov krásný, chytrý, stydlivý, roztomile vysoký, když se usměje jakoby tím rozzářil celý jeho svět. Nemůže na něj přestat myslet ani kdyby chtěl. Nečekala jsem, že by jsme si jeden z nás našli naši polovičku tak rychle. Já jen doufám, že budeme moct být s Harrym dál kamarádi. Přece jen tolik let přátelství jen tak nezahodíme" podepřela si hlavu rukou a za celou dobu se na nás konečně koukla. Já přemýšlel nad tím jestli to, co řekla je pravda. Kdyby byla byl bych rád. Znamenalo by to, že se Harrymu líbím taky. Možná bych to mohl Kendall říct. Možná bych ji mohl říct, že je Harry moje spřízněná duše. Ale nevím jestli já jsem jeho.

"Jsi si jistá, že je to jeho spřízněná duše??" Nakrčil jsem obočí, abych tomu dal na věrohodnosti.

"Jsem si jistá. Řekl jeho větu" zakývala hlavou, aby dodala svým slovům pravdivost.

"Jaká je jeho věta??" Zeptal se Niall zvědavě.

"Co když jsem někdo, o kom nechceš mluvit?" Řekla znuděně a já se málem zakuckal svýma vlastníma slinama. Tu větu jsem mu řekl já. Přesně tohle jsem mu řekl já, když on řekl tu mojí. Do teď jsem tomu nechtěl věřit. Po tomhle už je to nad slunce jasné.

Vytřeštil jsem na Nialla oči, abych mu dal najevo, že to já jsem mu řekl tuhle větu. Niall to naštěstí pochopil, takže jsem nemusel nic říkat, jen jsem sledoval Nialla jak otevřel pusu, ale pak ji rychle zavřel.

"Není ti to líto, že se s tebou rozešel??" Zeptal jsem se opatrně. Musel jsem zjistit jestli ji to můžu říct nebo ne.

"Ani ne. Věděla jsem, že to přijde. Vlastně mu to přeju. Harry je úžasný kluk. Je pozorný, starostlivý a vždycky ochotný pomoct. Kdykoliv by mu jeho polovička zavolala, že se bojí nebo že potřebuje pomoct, okamžitě by sedl do auta a jel za ní. Mohly by být klidně i 3 hodiny ráno. Mohl by být klidně stovky kilometrů daleko, ale stejně by přijel. Je hrozně obětavý a záleží mu na druhých. Jeho spřízněná duše může být šťastná, že bude mít přítele jako je Harry. Tak moc mu to přeju, stejně tak jako si přeju, aby to jeho polovička ocenila a nebyla na něj hnusná" usmívala se během toho, co nám o Harrym povídala. Nevědomky jsem se začal také usmívat a i červenat, což mi prozradila horkost ve tvářích.

"Já chci taky takovou polovičku" zaúpěl Niall a začal se ládovat nějakým jídlem. No jo Niall.

"Chci jeho polovičku poznat" řekla rozhodně Kendall a narovnala se v zádech, aby působila ještě rozhodnutěji. Už po druhé za tento hovor jsem se zakuckal svýma vlastníma slinama. To ne. Musím ji to říct sám, ale bojím se, že mě pak bude nesnášet a už se dál se mnou nebude bavit. To jsem nesměl dopustit.

"Řekl ti o něm ještě něco??" Zeptal jsem se potichu a stydlivě.

"Ano, prý ho znám. Řekněte mi kolik lidí znám. Moc!" Nešťastně si povzdechla "Ale se všemi mými přáteli už mluvil. Teda až na tebe Loui a Nialle. Jestli na to přišel někdy teď, musí to být jeden z vás dvou, protože s ostatními mluvil už dřív a nic neříkal" začala dedukovat Kendall. Sakra, ona je jako detektiv. S takovou na to přijde sama a já jí to nebudu muset říkat. Pak na mě bude naštvaná víc než když ji to řeknu sám. Pane bože, nevím co mám dělat.

"Jsi si jistá?? No já to být nemůžu. Sama víš, že mám jinou větu než to, co mi řekl on, když jsme se poprvé viděli" bránil se Niall. A sakra, teď jí to všechno dojde. Budu to muset říct dřív než to zvládne Niall.

"Kendall?" Řekl jsem potichu a počkal si až jsem získal její pozornost.

"Měl bych ti něco říct" začal jsem si nervózně hrát se svými prsty. Pořád jsem netušil jaká bude její reakce. Tak rád bych věděl jak bude reagovat, abych si mohl rozmyslet, jestli ji to řeknu nebo ne. Kendall trpělivě čekala. Řekl bych, že už jí to docvaklo. Kendall nikdy nebyla blbá holka. Niall se na mě koukal s nejistotou v očích. Sám jsem tu nejistotu cítil.

"Kendall, Harry je moje spřízněná duše a já jeho" zamumlal jsem potichu a sledoval její reakci. Dlouho nic neříkala jen na mě zírala skrz obrazovku telefonu. Výhled se mi začal mlžit a já přes slzy téměř neviděl, i přes to jsem se snažil vyčíst něco z jejího výrazu. Nějakou emoci, nějaký pocit nebo aspoň to, co si myslí. Nic. Absolutně nic jsem z jejího výrazu nedokázal vyčíst a to mě ničilo. Matně jsem zaregistroval oznámení, že si mě chce někdo přidat do přátel na fb a že mi přišla zpráva. Teď jsem to neřešil. Čekal jsem na reakci Kendall. Ta se mi v zápětí dostavila.

"Ty jsi jeho cože??" Vyjekla a zakryla si pusu rukou. Teď jsem před slzy neviděl už absolutně nic.

♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡

Takže doufám, že se kapitola líbila. Sice s ní nejsem moc spokojená, ale to asi nebudu nikdy.
Děkuji moc za podporu - přečtení a hlasování
☆☆☆
Taky děkuju mé ženě, která mi poradí a spamuje mě (A ostatní ve skupině) Harryho fotkama
BlAcK_BeRrY_15 děkuju ti moc
Koule na to??