Sign On Right Wrist

30

Kluci si společně užívali toho, že je Harry vzhůru. Ani jeden se nevracel k tomu, co se stalo. Samozřejmě, že se snažili zjistit, co znamená srdíčko pod okem každého z nich.

Dokonce Harryho už propustili z nemocnice. Dohodli se, že oba budou hledat všude, kde se dá. Po době strávené v nemocnici se od sebe nebyli schopni odtrhnout ani na 24h bez toho, aniž by se jim stýskalo nebo nepropadali panice, že je ten druhý nechal a nechce o nich ani slyšet. Proto přišli s řešením. Budou vždy bydlet jeden týden u Tomlinsonů a druhý u Stylesů. Oběma to vyhovovalo a jejich maminky byly také spokojeny, že jsou kluci šťastní.

Loui

"Harry? Ozval se mi nějaký doktor" začal jsem nejistě, když jsme leželi v pokoji a koukali na film.

"Doktor? Co chtěl?" zamumlal nezaujatě Harry. Ani neotočil pohled mým směrem.

"Říkal, že ví, co znamenají naše srdíčka. Prý mu někdo poslal můj příspěvek" vydechl jsem nervózně.

"Loui, jestli to on opravdu ví, tak je to užasné" začal se radovat Harry a konečně otočil pohled plný naděje mým směrem.

"Já nevím, může to být nějaký podfuk" vážně jsem si tím chlapem nebyl jistý.

"Napíšeme mu. Uvidíme, jak se to vyvrbí, ano?" mluvil se mnou jako s dítětem, ale uklidňovalo mě to.

"Dobře" přikývl jsem a vytáhl telefon, abychom mu mohli odepsat společně.

DoctorHerron: Dobrý den, Louisi, jeden z mých přátel mi poslal fotku s tvým příběhem. Docela dlouho se zabývám a zkoumám soulmate, pomáhám řešit jejich problémy, popřípadě rozdělení pouta. Váš problém je ojedinělý a vyskytuje se jednou za 100 let. Věděli jsme, že by se to mělo stát někdy teď, proto Vám chci říct, o co se jedná. Mohli bychom se prosím sejít osobně? Přes zprávy je to docela neosobní.

TomlinsonLoui: Dobrý den, jestli opravdu víte, co se to děje, tak bychom se mohli sejít. Byl bych moc rád, kdybyste mi napsal, kdy a kde se sejít. Děkuji moc. -L

DoctorHerron: Mohli byste se dostavit zítra ke mně do ordinace?

TomlinsonLoui: Dobře, dostavím se i se svým přítelem. Kam přesně? - L

DoctorHerron: Dostavte se prosím sem ************* (představte si nějakou moc nóbl adresu), moc děkuji. Budu muset běžet. Nashle.

TomlinsonLoui: Dobře, nashle. - L

Odložil jsem telefon a koukl na Harryho, který se na mě usmíval.

"Možná už zjistíme, co to znamená." usmíval se Harry tak moc, že jsem měl pocit, že si tím úsměvem roztrhne obličej.

"Možná ano, " přikývl jsem "ale stejně mám strach z toho, co se dozvíme."

"Bude to dobré." pohladil mě po tváři a věnoval mi polibek.

--------------------

Nervózně jsem seděl po boku Harryho v nějaké kanceláři.

Kancelář byla poměrně veliká. Nebyla nijak moc zařízená. Stůl, gauč a k němu malý stolek. Nic víc tu nebylo.

"Vítám Vás," ozval se za námi nepříjemný hlas "já jsem doktor Herron, Patrick Herron." dostal se mi do zorného pole malý, tlustý stařík.

"Dobrý den. Já jsem Harry Styles a tohle je Louis Tomlinson." představil nás Hazza. Podali jsme si ruce a stařík se rozpovídal.

"Je hezké vás vidět spolu," začal "je vidět, že se máte rádi a nedáte bez sebe ani ránu. Přesně tak, jak to u ultimátních soulmates má být." Harrymu i mně spadla brada. Ultimátní soulmates?

"Co to znamená?" Promluvil jsem za celou dobu poprvé.

"Srdce pod vašim okem značí ultimátní spřízněnou duši. Už není žádná jiná, která by se k vám hodila perfektně. Každá duše má víc spřízněných duší, pro případ, že by jedna z nich zemřela. Jenže, vy to tak nemáte. Vy jste stvořeni jen pro sebe. Kdyby jeden z vás zemřel, druhý se bude trápit. Bude se trápit tak dlouho dokud nezemře a nesetkáte se znovu." opřel se stařík, teda doktor Herron, více do křesla.

"Dobře." přikývl Harry.

"Je v tom ještě něco?" zeptal jsem se nejistě. Přece to, že cítím emoce, které cítí Harry, není normální. Bavili jsme se o tom s Harrym. Shodli jsme se, že každý cítíme emoce toho druhého. Cítíme, když je něco špatně, nebo když je něco naopak dobře.

Doktor Herron chvíli přemýšlel. Nevypadalo to moc dobře.

"Oh! Vlastně by tu jedna věc byla. Necítíte něco divného?" zvedl na nás obočí. Oba jsme se rozhodli trochu přikývnout. Nevěděli jsme, co vše si můžeme dovolit.

"To je báječné. Jako ultimates jste schopni cítit emoce toho druhého. Nevíte, jestli je to štěstí nebo láska, ale jste schopni rozeznat špatnou emoci od kladné. Taky byste měli poznat, když je ten druhý v nebezpečí. Nejste propojení jen větou na zápěstí a tím, že jste pro sebe stvoření, jste propojeni duševně." zakončil svůj proslov. Chytil jsem Harryho ruku a propletl si s ním prsty. Potřeboval jsem vědět, že je tu se mnou.

-------------------
Já se omlouvám, že jsem nebyla tak dlouho aktivní, ale škola mi dávala zabrat a pak nebyla nálada.
Kdykoliv jsem otevřela koncepty, vždy jsem na to zírala a nebyla schopna nic napsat. Prostě to nešlo.
Ale už nás čeká jen Epilog.

All the love Thegirlwithyourheart