The last one

MS Anterselva III.

22.2.2021

Mistrovství uteklo jako voda a my se probouzíme do posledního závodního dne.

Na programu jsou ženské štafety, kde nastoupí na první úsek Jess, pak Makula, Lucka a nakonec já.

S Emilienem jsem se od masáku neviděla a jsem za to ráda. Utvrdila jsem se v tom, že vztah by mi bránil v kariéře.

-

V osm hodin jsme s Maku vstávaly a šly na snídani.

Jede se od dvou hodin, takže máme dost času. Chvíli přemýšlíme co dělat a nakonec se rozhodneme zkusit jógu.

Pustíme si na internetu nějaké video a snažíme se napodobovat cviky. Musím říct, že kdyby nás někdo sledoval, tak má opravdu zajímavou podívanou.

V deset si zajdeme na malý oběd a po návratu si zapleteme copy.

Zabalíme všechny potřebné věci na závod a jdeme k dodávce.

Lucka s Jess už na nás čekají, takže můžeme hned jet.

Po příjezdu na stadion projdeme všemi kontrolami a jdeme se převléct. Navzájem si popřejeme štěstí, vezmeme z kamionu lyže a hůlky a jdeme se rozcvičovat.

Já začínám trochu dýl, protože mám do startu dost času.

Jess rozjede výborně, využije jen jeden náhradní náboj a předává Makule na šestém místě.

Makula nemusí ani jednou dobíjet a svým parádním během naší štafetu posune na čtvrté místo.

Jak by řekli komentátoři ČT: „Přichází kritický úsek naší štafety."

Věřím Lucce že to ustojí, protože zatím měla úžasné výsledky.

Využije sice čtyři náhradní náboje, ale exceluje na trati. Má druhý běžecký čas a mě předává na čtvrtém místě.

Já nechávám všechny myšlenky na startu a soustředím se jen na sebe.

Na první střelbu přijíždím deset vteřin po třetí Němece Hermannové

Všechny terče zbělají a já můžu pokračovat.

Přede mnou je Denis, se kterou se pokusím udržet tempo, ale to prostě nejde.

Odjíždí mi a já musím jet za své.

Přijíždím ke stojce a parkuju na stavu čtyři.

Přijde poryv větru a přestože se na stojce moc necvaká, udělám tři cvaky doleva.

Denis třikrát chybuje.

To je moje šance.

Zariskuju a střílím na jeden výdech.

První, druhá, třetí, čtvrtá, pátá...

Je to tam! Ještě se ohlédnu a nasazuji hůlky.

Odjíždím ze stadionu na třetím místě.

Na trati dostanu informaci že Denis je už jen čtyři vteřiny za mnou.

Musím to udržet, chci to udržet a dělám pro to všechno.

Na posledním mezičase 300 metrů před cílem jí cítím za zády.

Je to tak. Půl vteřiny mě dělí od jedné z nejrychlejších běžkyň sveťáku.

Zkusím do toho dát trochu taktiky a pustím jí před sebe, protože před námi je už jen závěrečný sjezd a pak cílová rovinka.

Finiše mám dobré a lyže na sjezd ještě lepší. Přejdeme horizont a sjíždíme.