The last one

Poslední šance

Pohled Erika:

Je 28.2.2022 a já jsem teď přijel do Běloruska. Sice jsem říkal že chci po olympiádě skončit, ale to byla kravina.

Elias je teď stejně moc malej, takže bych si ho k sobě brát nemohl. Tuhle sezónu dojedu normálně, v létě ho budu navštěvovat a příští rok se budu snažit být co nejvíc doma, aby mohl být taky u mě.

Každý den mě užírá co je s Dany. Psala na instagram něco že je nějak zraněná. Mám o ní strach, ale ona mi neodepisuje, nezvedá mi telefony, nic. Vlastně se jí ani nedivím. Rozešel jsem se s ní kvůli úplný kravině, mohla být se mnou i s malým, mohli jsme být rodina, ale bohužel jsem to zase posral.

Netuším na co jsem myslel, prostě to že mám syna ve mě úplně zazdilo city k Dany. Jenže ty city tam pořád jsou. Chybí mi...

-

První závod za námi. Osmé místo ve sprintu je super pozice na stíhačku. Vzhledem k tomu v jakým psychickým rozpoložení tady jsem, tak to je úžasný výsledek.

S Benem se právě chystáme jít na dopingovku, jenže vidím Zdendu Vítka.

Ben to pochopí a odchází sám. Já zamířím k němu s vidinou, že se alespoň od něj něco dozvím. Markéta mi řekla že měla něco se slepákem, ale to je podle mě kravina, protože to by tak pečlivě netajila.

„Ahoj Zdendo, mohl bych se zeptat co je s Dany?" začnu opatrně.

„Co je s Dany? To si děláš srandu? Ty se ještě ptáš?"

„O čem to mluvíš? Nikdo mi nechce nic říct a mám o ní strach, ano ptám se?"

„Eriku ty jsi fakt vůl... Víš jak blbě na tom teď je? Po tom všem? Víš jak se kvůli tomu cítila?" řekne zvýšeným hlasem.

„Ale po čem sakra!? Doprdele já nic nevím, mě někdo řekl že má slepák, ale to je prostě kravina!"

„Počkej? Co? Aha... Jo takhle... Ehm, no jo je jí líp, přijede do Osla, musím jít, čau."

Fajn, tohle bylo fakt přesvědčivý. Asi si budu muset počkat až do Osla. Paráda!

-

Tak jo, dneska jsme s Franci skončili druhý v mix štafetě. To se to závodí když Češi nenasadili Dany a Víťu.

Od nikoho jsem se za celou tu dobu nic nedozvěděl, teda nic co bych ještě nevěděl.

Kolem jedné hodiny se vydáváme na cestu do Ötepää. Protože nemáme mezi závody ani jeden den volno. Naštěstí první závody tam jsou štafety. Pak dva dny volno a masáky.

Do Běloruska přijíždím v deset večer. Parkuju před hotelem, kde budeme s Českou a Rakouskou reprezentací.

Všude je tma, takže beru věci a jdu dovnitř. Okamžitě usínám, abych byl alespoň trochu ready na zítra.

-

Ve tři hodiny odcházím na stadion, ale všímám si něčeho co ve mě vzbouzí trochu naděje.

Vínová Audi zaparkovaná před hotelem. Má českou značku, ale pokud já vím dnes měla přijet jen ta Tereza Vinklárková.