The last one

Letní příprava

Když skončil IBU Cap, soustředila jsem se na školu. Úspěšně jsem dodělala vysokou a před jménu si můžu psát titul Bc. stejně jako naše Makula.

V květnu jsem dodělala poslední úpravy na mém domku. Následovala dlouhý týden, kdy jsme stěhovali všechny moje věci, no a že jich nebylo málo. Rodiče mi pomáhali sestavovat nábytek, půjčovali mi dodávku, učili mě různé základní věci a jako překvapení mi koupili psa. Krásnou roční fenku německého ovčáka, Ritu. Dostala jsem k tomu i poukaz na hlídání v době mé nepřítomnosti.

Přes léto jsem trénovala s A týmem. Nejčastěji v Břízkách, ale byli jsme taky v Anterselvě, ve Španělsku na Slovensku a párkrát i v hale v Německu.

Protože jsme po sezoně měli ještě trénink na sněhu v Novém Městě, kde jsem prohlubovala svůj vztah s Bouškovo zatáčkou, při čemž se mi povedlo zlomit pažbu, musela jsem si pořídit novou.

Podle Egilových pokynů jsem si našla vzor, který by se mi líbil. Obrázek jsem poslala spolu z objednávkou do firmy Anschutz. Pak už zbývalo jen čekat.

Začátkem května jsem si jela do Německa pro novou zbraň. Hned jak jsem otevřela kufr, uviděla jsem něco, co se mi neskutečně líbilo. Lesklý fialovo šedý vzor dřeva doplňovala česká vlajka na lícnici.

V červnu, pár týdnů nato, jsem se stala vicemistryní ČR v letním biatlonu, těsně za první Makulou.

Prvního srpna jsme odletěli do Norska na Blink Festival, spojený se soustředěním. Kvůli nachlazení jsem ale neodstartovala. Čekala jsem v cíli spolu s Jirkou.

V ten den jsem taky po dlouhé době viděla Emiliena a všechny vzpomínky byly opět v mojí hlavě. Nemluvili jsme spolu, ale kolikrát jsme se nachytali jak jeden druhého sledujeme.

V následujícím týdnu jsem se konečně podívala na Kjerag a na Trolltunga. Ve skutečnosti je to ještě hezčí než na fotkách. Po dlouhém přemlouvání od Makuly jsem je dala i na instagram.