The last one

Co se stalo?

Protože se olympiáda nezapočítávala do pořadí svěťáku, je pořadí takové:

Muži:
Quentin, Sturla, Johaness B.

Ženy:
Lisa, Tirill, Hana

Makula je momentálně devátá a já jsem sedmnáctá.

Taky jsem zjistila, že když poslední individuál v Oslu skončím první nebo druhá a Tirill bude nejlépe čtvrtá, mám šanci na malý křišťálový glóbus.

Protože jsem průběžně druhá, právě za Tirill.

Tohle všechno jde ale stranou, protože se probouzím do tréninkového dne. Jenže to vidím tak, že z dnešního tréninku nic nebude.

Vstanu z postele a hned zase zalehnu. Mám teplotu, bolí mě hlava, břicho, zvracím, ale naštěstí cítím. A to dokonce víc než bych chtěla, protože když si čichnu k octu, mám pocit že jsem dostala K.O.

Stejně radši beru testy, které mám doma a vytírám si nos. Hned volám Blekymu, protože trénink se mnou dnes měl mít on.

Prý mám počkat na výsledky testu a pak se uvidí.

Než mi vylezou výsledky tak nakrmím Ritu, kterou mi sem naši přivezli, abych jí alespoň na ten týden viděla.

Nakonec jsem díky bohu negativní. Hned beru telefon a volám Blekymu. Ten za mnou chce i s doktorem přijet.

Dělám si černý čaj a zalehám do postele. Hned usnu, protože jsem unavená jak kdybych uběhla maraton.

Vzbudí mě až zvonek, který se kolem poledne ozývá domem. Vstávám z postele, beru si mikinu a jdu dolů.

Beru si respirátor, kdyby náhodou a pouštím je dovnitř.

„Dany, takže povídej... Co ti je?" ptá se mě nás doktor.

„No už v Pekingu mi bylo jeden den špatně, myslela jsem, že je to z těch nudlí, ale teď to je horší. Nemám vůbec chuť k jídlu, zvracím, jsem unavená a mám teplotu."

Naše debata trvá kolem půl hodiny. Nakonec se rozhodne v následujících dnech. Budu ležet, dostala jsem nějaké vitamíny a uvidíme.

-

25.3.2022

Dnes jedu poprvé na trénink do Břízek. Mám ho jen já s Blekym, protože se mi udělalo líp, ale ještě bych to neměla přehánět.

Prý to byla jen nějaká viróza, takže snad jsem si to letos už vybrala a nic mi nebude bránit v trénincích.

„Ahoj, tak co? Jak ti je?" ptá se Bleky když vylezu z buňky.

„Jo, už včera večer mi bylo líp a dneska jsem jen trochu unavená."

„Tak to je fajn, vezmi si běžky a půjdem se jen trochu projet."

Udělám co mi řekl a nazouvám si lyže. Vyjíždíme do prvního okruhu, kde se uvidí jak na tom jsem.

Jezdíme několik okruhů za sebou, jednou bez hůlek, jednou klasiku, jednou jedeme intervaly, no prostě všechno možné.

Tyhle tréninky mi chyběly. Ty kde za mnou Bleky běhá, do všeho mi kecá, se vším mi radí a nikdy si neodpustí žádnou připomínku.

Na střelnici si dám jen jednu položku vleže a jednu ve stoje. Prý je teď hlavní abych věděla jestli to bude v pohodě s během.