BEGIN AGAIN [CZ]

35. » Just shut up.

„Nechceš si to rozmyslet?“ povytáhl tázavě obočí Ryan, ale já jen mávla rukou nad jeho pochybami. Byla jsem si na sto procent jistá, že to zvládnu.

„Nechci. Ten dort udělám.“ poklepala jsem na stránku  časopisu o vaření, kde byl i recept na čokoládový dort. Musela jsem uznat, že je to složité, ale to se podá.

„Já tě varoval.“ zvedl ruce do obranného gesta Ryan, načež jsem jen protočila oči a zavázala si mašličku na zástěře. Ryanova máma, Leila, totiž slaví narozeniny a tak jsem se rozhodla upéct jí dort.

„A přestaň mi jíst tu čokoládu, je na dort!“ plácla jsem Ryana přes ruku, protože si vzal další kousek čokolády, kterou jsem měla nachystanou.

Nejprve jsem si udělala piškot, který se mi opravdu povedl, ale pak se v receptu nikde nepsalo, jak udělat krém. A tak jsem si našla jeden na internetu, který se zdál dobrý. Ale doopravdy?

„To je hnus.“ zamrmlala jsem nespokojeně a trochu i znechuceně, když jsem ochutnala ten - podle slov internetu - neuvěřitelně dobrý krém. Opravila bych to na neuvěřitelně hnusný krém. A tak jsem byla nucena zavolat mámě, která mi musela říct, jak se její osvědčený krém vlastně dělá.

Ryan měl dnes volno, jen sepisoval smlouvy, takže občas zašel do kuchyně a vždy přišel v tu chvíli, kdy jsem se vztekala a nadávala. A místo toho, aby mě povzbudil, se smál.

„Co kdybys mi radši pomohl?“ hodila jsem po něm vražedný pohled. Když se naštvu, tak to opravdu stojí za to, ale toho už si Ryan asi všiml.

„Tak fajn. Kamarádi si musí pomáhat.“ odkašlal si a ve mně by se krve nedořezalo. Uplynuly dva dny od té dohody o přátelství a daří se nám, i když je to těžké. „Copak? Řekl jsem něco?“ věnoval mi nevinný pohled Ryan, načež jsem znovu protočila oči.

„Ne, nic.“ zalhala jsem a snažila se předstírat, že mi to nevadí. Ale nebylo to tak, ani náhodou. Proklínala jsem se za ten nápad s přátelstvím, jenže jinak to nešlo.

„Neboj se, neporuším naši dohodu. Jsem tvůj kamarád,... který by z tebe sice nejradši strhal oblečení, ale to je vedlejší.“ řekl Ryan a já musela překřížit nohy, abych nějak zastavila vlny horkosti, které se mi najednou valily tělem, zatímco jsem vykrajovala z marcipánu kolečka.

„Ehm... Pomohl bys mi, tedy?“ ignorovala jsem jeho poznámku, protože každá možná odpověď byla špatná. Ryan jen přikývl a pomohl mi nasekat čokoládu. Kuchyní se ozývalo sekání nože a mé míchání krému. „Můžu se tě na něco zeptat?“ zeptala jsem se po chvilce.

„Jasně. O co jde?“ vzhlédl ke mně Ryan. Zapomněla jsem zmínit, že byl dnes oblečen v civilu - měl na sobě černé tričko, které mu obepínalo svaly a džíny.

„Proč... Proč jsi spal s holkami jen tak nezávazně?“ vydechla jsem a dál vykrajovala marcipán. Ryan odložil nůž a zapřel se o kuchyňskou linku. Asi jsem ho zaskočila, jenže mě to opravdu zajímalo. Měl čtyři kamarádky s výhodami, ale nikdy s nimi neměl vztah.

„Možná proto, že jsem k nim nic necítil.“ odpověděl po chvilce a vypadalo to, že jsem ho rozhodila. Zamračila jsem se, protože mi nedocházelo, proč s nimi tedy spal.

„Nechápu.“ zavrtěla jsem hlavou a odložila vykrajovátko. Pohlédla jsem na Ryana, který se chvíli rozmýšlel a pak se zhluboka nadechl, jako kdyby se připravoval.

„Máma na tom byla tenkrát opravdu zle, doktoři jí dávali měsíc. Táta... On ji opravdu miloval a pořád miluje, pochopitelně. Byl z toho zdrcený a trápil se. Dokonce se rozplakal, což u něj nebývá zvykem. A tak jsem si řekl, že tohle nikdy nechci zažít. Nechci milovat, protože jsem viděl, jak může láska člověka zruinovat.“ sklopil pohled k zemi, načež ho přemístil ke mně.