BEGIN AGAIN [CZ]

3. » Dinner.

Tenhle díl věnuji @mirrab :3

Nejistě jsem se na sebe podívala do zrcadla. Na sobě jsem měla krásné bílé šaty, které my sahaly nad kolena. Měly průhledná ramínka s límečkem ozdobeným perlami. V pase byla černá mašle. Lodičky, které jsem měla na nohou, byly bílé a na jehlách. Celkem nezvyk, nosím jen tenisky a balerínky. Ale naštěstí v nich chodit umím, takže mi nehrozí trapas. Vlasy jsem si nechala volně. Mé náušnice byly bílé perly, které se dokonale hodily k šatům a v ruce jsem držela bílé psaníčko. Tam jsem měla mobil a drobnosti. Vypadala jsem elegantně, opravdu.

Máma si na sebe vzala rudé šaty, ve kterých vypadala úžasně. Ona vypadá úžasně pořád, hlavně když se se usmívá. Vyšly jsme před dům, kde už čekala limuzína. Zajímalo by mě, kolik milionů vlastně ta rodina má. Doufám, že Ryanova máma nebude jako jeho ti dva - arogantní a namyšlení. Nasedly jsme a projížděly večerním Seattlem. Nervózně jsem si pohrávala s prsty, ale mamka mě pohledem uklidnila. Je úžasné, že dokáže uklidňovat pouhým pohledem.

„Jsme tady." oznámil šofér a vystoupil z auta, aby nám otevřel dveře. Vystoupila jsem a přede mnou stál obrovský dům. Ne, obrovská vila. A měla i bazén! To ani nemůžu srovnat s naším bytem. Zavřela jsem pusu, abych zakryla udivení.

„Včera se mě Ryan ptal, co ti nechutná za jídlo. Prý aby nebylo připraveno něco, co nejíš."

V tu chvíli mi to došlo. Ach ne. Už vidím, co se bude podávat. To, co nejím. Šofér nám ukázal, kudy máme jít. Přišly jsme ke dveřím, které se otevřely hned, jak jsme před ně přišli. Ve dveřích stála... Asi služka, měla na sobě uniformu, které nosí služky ve filmech.

„Dobrý večer, vítáme vás." pozdravila a my vešly. Poslala nás do obýváku, nebo uvítací místnosti a tam už čekali oni. Ryan v obleku, stejně jako otec. A uprostřed nich stála žena v bílém kostýmku. Vypadala velmi vlídně a její vlasy barvy písku měla sepnuty. Usmála se a přišla hned ke mně.

„Moc ráda tě poznávám, Julie. Ryan s jeho otcem mi o tobě tolik vyprávěli! Jsem Leila Dashwoodová." podala mi ruku.

„Moc mě těší, paní Dashwoodová." oplatila jsem jí úsměv.

„Prosím, tykej mi! Za chvilku budeme jedna rodina." řekla a nadšeně mě objala, což mě zaskočilo, ale objetí jsem jí opětovala.

Pak přešla Leila k mé mamce. Hned jí nabídla tykání. I pan Daswood, vlastně Daniel, nám nabídl oboum tykání. Leila vypadala hrozně šťastně, Ryan si asi nikdy nepřivedl nikoho domů. Vypadá jen na vztahy na jednu noc.

„Ryane." kývla jsem na pozdrav.

„Julie."

„Ale děti, na co ta formálnost!" zasmála se Leila a my ztuhli. Ryan se ke mně tedy neochotně naklonil a dal mi pusu na tvář. Leila se hned rozplývala a pokynula, abychom se přesunuli do jídelny. Tam jsme se posadili. Bohužel jsem seděla vedle Ryana, ale to se dalo očekávat. Jako předkrm se podával výběr sýrů a pečiva. To se celkem dalo, i když se bez sýru obejdu. Jako hlavní jídlo se podával tatar z lososa. A v tom byl zádrhel. Nejím lososa, což si Ryan zjistil. Upejpavě jsem si prohlédla jídlo.

„Copak, miláčku?" ozval se Ryan a sladce se na mě usmál.

Podejte mi někdo baseballovou pálku, nebo pánev, ať ho něčím praštím!

„Nic, zlato." vzdychla jsem a pustila se do jídla. Dělalo se mi špatně, já lososa nemám ráda, opravdu. Snědla jsem polovinu a potom jsem se omluvila s výmluvou, že si chci nechat místo na dezert.