7. » Sleeping Beauty.

4.2K 305 19
                                    

Tak, další kapitola je tu celkem brzy, ale měla jsem chuť psát:D:3

Tuhle kapitolu věnuji @Seyzy17 :)

Příjemné čtení + pusťte si píseň na boku, pokud chcete:)

„Říkám ti, že u okna budu sedět já!“ hádala jsem se s Ryanem v letadle o místo.

„Budu tam sedět já! Stačí, že máš můj svetr!“

Pohlédla jsem na sebe. Bohužel, je to tak. Mám na sobě jeho šedý svetr, který je mi celkem velký. Ten svůj jsem si totiž zapomněla a venku před letištěm mi byla zima, protože tady v Seattlu není teplo. A tak Leila přinutila Ryana, aby mi půjčil svetr. Pod svetrem mám tílko, na nohou navléklé černé legíny a obuté Conversky stejné barvy jako svetr. Pohodlí nade vše. Ryan si vzal džíny a černé tričko. A k tomu vlastně ten svetr, který mám teď já.

„Hele, já nemůžu za počasí v Seattlu!“ zamračila jsem se.

„Ale stejně sedím u okna já!“

„Ani náhodou, v uličce se mi dělá špatně!”

„Hele, vy dva. Neplatím si první třídu, abych poslouchal hádku manželů.“ otočil se na nás chlápek, který seděl před námi.

Využila jsem situace, když se na něj Ryan omluvně podíval. Prostě jsem si k tomu oknu sedla.

„Hej!“ vykřikl Ryan a já se vítězně ušklíbla.

„A máš to.“

„Nesnáším tě.“ procedil mezi zuby.

„Nápodobně.“ zamrmlala jsem a Ryan se konečně posadil.

Nepřetržitých patnáct hodin s ním... To mám vydržet?! Letuška procházela uličkou a nabízela různé jídlo. Přišla i k nám.

„Ryane?“ vydechla.

Ryan vzhlédl k letušce a úplně ztuhl.

„Emily?“

Emily? Kdo je sakra Emily?!

„Dlouho jsme se neviděli.“ pohlédla na Ryana a pak na mě.

Ta letuška, vlastně Emily, byla opravdu hezká. Blonďaté vlasy měla svázané a oči modré.

A pak mě něco napadlo.

„Ryane, nepředstavíš nás?“ sladce jsem se usmála. Ryan po mě hodil vražedný pohled.

„Jistě. Julie, tohle je Emily Mare. Emily, tohle je... moje manželka Julia Dashwoodová.“

Podala jsem si s Emily ruku a ona na mě nevěřícně koukala. Těkala pohledem z Ryana na mě a já pak řekla :

„Těší mě. Mohla bych poprosit o buráky?“ ukázala jsem na její pojízdný vozík s jídlem a pitím.

Ona jen přikývla a beze slov mi podala buráky.

„Příjemný let.“ pípla a odjela.

„Co to sakra bylo?!“ sykl Ryan.

„Jinak by ses jí nezbavil. Měl bys mi poděkovat.“ pokrčila jsem rameny a otevřela si balíček s buráky.

Pak jsem se ale trošku zamračila a naštvaně Ryana bouchla loktem do ramene.

„Au! Co je zase?!“ sykl.

„Proč jsi mi o ní neřekl?“

Ani nevím, proč mě vytáčel fakt, že mi neřekl o jeho bývalé "jen-na-noc", která vypadá jako modelka na titulní straně Vogue. Prostě mě to trošku štvalo.

BEGIN AGAIN [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat