Let's fall in love again II. ✓

-31-

,,Alex!" Přiběhla ke mně přiopilá Blake, která právě dotancovala s půlkou mé rodiny slepičí tanec. Všichni se vesele bavili, smáli se nebo pili, zatímco já obcházela prarodiče a odpovídala na jejich horlivé otázky ohledně školy i Blake. Měla jsem štěstí, protože většina mé rodiny náš vztah vzala úplně v pohodě a naopak obdivovali, jak krásná Blake je, přičemž jsem s nimi nemohla nesouhlasit. Doteď nechápu, jak si mohl někdo jako ona začít s někým jako jsem já. 

,,Dobře, koukám, že tady se někdo hodně moc baví." Uchechtnu se, zatímco mi padne kolem krku a začne obsypávat moje tváře polibky. 

,,Lásko moje, tvoje rodina je naprosto skvělá." Vydechne s překvapením a znovu si usrkne ze své skleničky. ,,Ani nevím, čeho jsem se tak bála." Uchechtne se hned na to. 

,,Já ti to povídala. Nebylo čeho se bát." Láskyplně se na ní usměju a akorát jsem jí chtěla políbit, když k nám došel táta. 

,,Hele nerad ruším, ale ráno brzo vstáváme a čeká nás celkem náročný den, takže už pojedeme. Vy tu ale hezky zůstaňte a bavte se, klíče máte a když bude potřeba, tak jsem dohodlý se strejdou Willem, tím, co abstinuje, že vás hodí domů. Bude rozvážet půlku rodiny, takže si to kdyžtak zamluvte dopředu." Uchechtne se táta. ,,Uvidíme se ráno, dobře?" Mrkne na mě a pak i na Blake, nad kterou se pousměje. ,,Blake, zlato, prokaž mi tu laskavost a zařiď, aby se tady moje dcera taky trochu začala bavit a nepobíhala jen mezi příbuznými." Ušklíbne se, načež Blake souhlasně přikývne. Jakmile se taky Kat s tátou se všemi rozloučili a odešli, mě čapla za ruku a zatáhla k baru. 

,,Dobře, zahrajeme si hru. Vypij toho tolik, kolik odpovídá tomu, jak moc velkou chuť právě teď na mě máš." Šeptne mi provokativně do ucha a nenápadně mě kousne do ušního lalůčku. 

,,Tolik alkoholu tady ani není." Odfrknu si, což Blake ihned rozesměje. 

,,Dobře, tak jinak. Pokaždé, co si na to vzpomeneš nebo tě něčím vyvedu z míry, se napiješ." Věděla jsem, že pokud na to kývnu, bude Blake dělat vše proto, abych co nejvíc pila. Chtěla jsem se ale trochu přiopít, proto jsem souhlasila. Sama nám namíchala drink a pak nás zavedla na parket. Už jen při prvních jejích tanečních pohybech jsem byla mimo, proto jsem vlastně nedělala nic jiného, než jen pila. Když už jsem v sobě měla asi třetí skleničku, cítila jsem to vážně hodně, Blake umírnila své podmínky. ,,Dobře, konec hry nebo se upiješ k smrti." Zasměje se. Měla jsem ale pocit, že momentálně jsem už opilejší víc než ona. 

,,Můžu ti něco říct?" Nakloním se k ní blíž, přičemž ji i já letmo líbnu na tvář. 

,,Povídej." Usrkne si svého pití a pak na mě pohlédne svým vyzývavým pohledem. 

,,Občas mám vážně obrovskou chuť tě taky požádat o ruku. Už teď vím, že s tebou chci strávit celý svůj život, takže bych do toho nejradši praštila hned, ale pak si zase říkám, že spolu oficiálně po druhý jsme jen chvilku a navíc v životě s tebou není kam spěchat. Chci si s tebou vychutnat každou vteřinu." Vyhrknu, přičemž pohled Blake se o dost změnil. Místo jejího pobaveného a vyzývavého pohledu, teď přede mnou stála dívka s naprosto zamilovaným a dojatým výrazem. Oči měla plné slz, avšak pohledem neuhnula. 

,,Slibuju, že až jednou ten čas vážně přijde, což bych si na jednu stranu přála, aby bylo hned, na druhou taky vím, že není kam spěchat, řeknu ti své ano. Bez rozmýšlení." Hlesne a sladce mě políbí. ,,Miluju tě, tak strašně moc tě miluju." Znovu mě pohladí po tváři a zase mě krátce políbí. 

,,A já miluju tebe." Uculím se. 

,,Takžeee, půjdeme domů?" Tentokrát je to ona, kdo zakmitá laškovně obočím, což nás obě hned rozesměje. 

,,Ano, prosím." Přikývnu. Když jsme se od sebe odtáhly a rozhlédly, už tu moc lidí nezbývalo. Bylo taky něco kolem druhé ráno a všichni chtěli být fit na zítřejší svatbu. Strýček Will byl akorát zrovna pryč, zřejmě někoho rozvážel, proto jsme se rozhodly jít pěšky. Když jsme ruku v ruce vyšly na čerstvý vzduch, na nebi zářily hvězdy a čerstvý noční vánek si pohrával s našimi vlasy. Byla poměrně zima, pro jsem Blake zabalila do své mikiny a sama jsem si nechala jen košili, kterou jsem měla celou dobu přes mikinu. Blake se za to ke mně víc nalepila, aby mě alespoň trochu svým tělem zahřála. 

,,Takže už si přemýšlela, kde by naše svatba byla?" Prolomila Blake ticho, přičemž její otázce jsem se musela zasmát. 

,,Co takhle tady? Třeba na pláži? Nebo taky u našich na zahradě?" Navrhnu. 

,,To by asi šlo. A nebo bychom to mohli udělat někde v zahraničí. Třeba na Bali." Zdálo se, že přemýšlí nahlas. 

,,Lásko, upřímně mi na tom moc nesejde, hlavně že tam budeš ty." Políbím ji na hranu její dlaně. Po cestě jsme se dál bavily o naší svatbě, což ve finále znělo vážně dobře a zdálo se, že nad tím už Blake někdy musela přemýšlet. Když jsme dorazily domů, musely jsme se hodně krotit, protože jsme po cestě do pokoje párkrát do něčeho narazily, což udělalo hluk a to nám přišlo děsně vtipný. Jakmile jsme ale zapadly do pokoje a Blake za námi zavřela dveře, znaveně jsem padla do postele. ,,Kdo by jen řekl, že tě konverzace s příbuznými může tolik unavit?" Uchechtnu se a skopnu si z nohou tenisky. 

,,Ale nějaká energie ti ještě zbyla, ne?" Šeptla Blake, přešla k posteli a obkročmo si sedla na můj klín. Shrnula si vlasy na jednu stranu a pak se ke mně naklonila a přitiskla své rty na mé. 

,,Ale co to? Teď už to jde, jo?" Provokativně si rýpnu do naší předchozí konverzace odehrávající se v tomto pokoji, nad čímž pobaveně protočí očima. 

,,Říkala jsem, až všichni budou spát. A teď všichni spí. Slyším snad nějaké protesty?" Vrátí mi mé provokace a začne se ode mě odtahovat.

,,Rozhodně ne." Vyhrknu a než se stihne zvednout, zastavím ji a znovu se jí vrhnu na rty. 

,,Já si to myslela." Usměje se vítězně do našeho polibku a hned na to si přetáhne mou mikinu i svůj top přes hlavu. 

Doufám, že jste si užili víkend :))