Seděla jsem bez života u nás v kuchyni, zatímco táta si bez starostí užíval líbánky. Babi kolem mě pobíhala a snažila se co nejrychleji uklidit dům. Liv jen starostlivě seděla naproti mě a zabodávala do mě svůj pohled.
,,Tak už jsem se jí konečně dovolal. Je u mámy. Prý tam asi nějakou chvíli zůstane." Objeví se v přízemí Max s telefonem v ruce. Celé dopoledne se své sestře snažil dovolat, protože stejně jako Liv, ho zděsila zpráva, že jsme se možná rozešli a nevím, kde teď Blake je.
,,Tam být ale nemůže. Víš, jaká je, když se jedná o Blake. Jestli tam zůstane, stane se něco špatného. Namůžu dopustit, aby si jí zase pustila do hlavy a celé to ještě víc pokazila." Vyhrknu a rychle se vymrštím na nohy.
,,Alex, teď vážně není rozumné, abys tam jezdila. Max tam za ní pojede a postará se o ní." Při svých slovech se ohlédne po svém přítelovi, který pohotově přikývne, popadne klíče od svého auta ležící v košíku na komodě a bez dalších slov odejde. ,,Musíš pochopit, že Blake potřebuje čas. Lidi se hádají, říkají si ošklivé věci, ale ne vždy to znamená naprostý konec. Vy obě potřebujete nějaký ten prostor." Znovu se mi nahrnou slzy do očí, čehož si Liv ihned všimne, a tak se mě pokusí utěšit.
,,Já jí ublížila." Vydechla jsem bolestně. Nechápala jsem, jak jsem mohla něco takového vůbec dopustit. Blake jsem milovala celým svým srdcem a nikdo pro mě na světě nebyl důležitější. O to víc jsem nechápala, proč jsem všechna ta slova řekla. Ani proč jsem jí o tom polibku neřekla. Měla právo to vědět. ,,Já- já nevím, kde se to ve mně vzalo. pamatuju si, jak jsem tenkrát seděla v té kavárně a každé slovo, které její máma vypustila z úst, se mi bolestivě zarývalo pod kůži. Bylo mi z ní špatně. A teď nejsem o nic lepší než ona. V podstatě jsem použila ta samá slova, ačkoliv jsem moc dobře věděla, že nejsou pravdivá." Hlesla jsem. Liv si mě pohotově přitáhla do náruče, čímž mě umlčela.
,,Víš, občas lidé řeknou nějaké ošklivé věci, které nám zůstanou v paměti, a pak je sami používáme jako své zbraně. Ať už to tak myslíme nebo ne. Řekla bych, že přesně o tohle se její matka snažila a bohužel ji to vyšlo. Ale to nic neznamená, vy jste silné a patříte k sobě." Zastrčí mi pár vlasů za ucho a povzbudivě se pousměje.
,,Já jen chci být zase u ní a všechno jí vysvětlit." Řeknu sklesle a usrknu si ze svého čaje.
,,Dej jí čas. Zítra tě za ní vezmu, ano? Teď tě přivedeme ale na jiné myšlenky. Taky vstávej, zachovej chladnou hlavu a jdeme uklidit zahradu, ať tvůj táta nezešedivý, až se vrátí z líbánek." Pronese a dloubne mě přitom do žeber. Trochu mě to rozesměje, ale i tak jsem nemohla přestat myslet na Blake, na to co dělá, jak se cítí a jestli mi vůbec někdy odpustí.
Když se začalo stmívat, akorát jsem uklízela zahradní nábytek do našeho zahradního domku. Okamžitě mi v hlavě vyskočily vzpomínky na včerejší večer, který jsme tu s Blake strávily. Bolelo mě u srdce z toho, že v té době bylo všechno zalité sluncem a teď je dost možné, že se i rozejdeme.
Když jsem zaslechla přijíždět něčí auto k našemu domu, rychle jsem z domku vystřelila a nedočkavě danou osobu vyhlížela. Z auta ale vystoupil jen Max se sklopeným pohledem k zemi. Ihned jsem k němu přiběhla, abych zjistila, jak na tom Blake je.
,,Není jí úplně nejlíp, vypadá de facto stejně jako ty. Dnes tam s ní asi zůstanu, jen jsem si zajel pro věci. Máma tam do ní hustí její kecy celý den, takže možná bude potřebovat víc času než jen den. Je dost zmatená a neví, co si myslet. Věř mi, až bude připravená, řeknu ti to, ale teď ji dej prostě prostor, dobře?" Poznala jsem, že se na mě Max trošku zlobí, nedivím se mu, přeci jen jsem ublížila jeho sestře, ale i tak se ke mně snažil chovat mile. Nakonec mě jen objal a zmizel v domě. Brzy vyběhl ven s batohem s jeho věcmi a zase odjel. Chtěla jsem tam pro ní taky být. Utěšovat jí, držet v náruče, udělat jí čas a pustit nějakou komedii, abych jí rozesmála. Tak moc mi chyběla.
Zapadla jsem taky do domu a znovu se sklesle usadila na židli v kuchyni. Původně jsem tu měla zůstat jen na víkend, kvůli tátově svatbě, jenže teď nejsem schopná odjet. Nemůžu tady Blake nechat samotnou a dělat v New Yorku, jakože se nic neděje. Nedokážu spát v naší posteli, aniž by mi tam nechyběla. Poslala jsem proto rovnou email do své školy, že z rodinných důvodů budu týden mimo, tak aby mi posílali veškeré úkoly a materiály. Pak jsem prostě jen seděla a civěla do zdi naproti.
,,Všechno v pohodě?" Objeví se v kuchyni Liv s babi, které doteď stále uklízeli celý dům. Teď se ale zdálo, že už je vše čistě a na své místě.
,,Babi, bude vadit, když tu nějakou dobu zůstanu? Potřebuju alespoň týden volno a aspoň budu moct venčit Bruna." Zeptal jsem se babi, která tu měla zůstávat celý týden, co je táta s Kat na líbánkách, a měla se starat o dům a Bruna.
,,No to je skvělá zpráva. Zrovna jsem akorát řešila, kdo tu zůstane, protože jsem se dozvěděla, že náš křížovkový tým čeká soutěž v Alabamě a zítra potřebuju odjet." Pronese vesele, zatímco Liv se zuby nehty držela, aby se nezačala smát babičinu koníčku. Přihlásil jí tam před rokem táta, když se babi začala cítit moc osaměla a věnovala tátovi víc pozornosti, než je u dospělého muže a jeho matky běžné.
,,Fajn, pohlídám to tu." Souhlasím.
,,Dobře. Skočím si pro věci a pojedu domů. Musím ještě balit a připravit nějakou sváču pro všechny do autobusu." Energeticky se rozejde do schodů do pokoje pro hosty, kde měla pobývat a brzy se i s malou taškou vrátí dolů, rozloučí se se mnou a Liv a odjede svým starým autem domů.
,,Takže co dneska podnikneme? Dáme párty?" Zažertuje, což mě trochu rozesměje.
,,Nemusíš tu zůstávat. Zítra máš školu a práci, měla by ses vrátit do New Yorku." Podotknu, protože to byla pravda.
,,Blázníš? Přece tu nenechám svoji kamarádku hlídat celý barák samotnou. Navíc už jsem si to taky zařídila. Chci tu být pro tebe a taky tě tak trošku uhlídat, abys neudělala nějakou pitomost." Obejme mě kolem ramen. ,,Tak fajn, ty jdi najít nějaký filmy, já připravím sváču a rozdělám víno. Dáme si po dlouhé době pořádný holčičí večer." Mrkne na mě a aniž bych stihla zaprostestovat, mě zvedne ze židle a popostrčí do obýváku. Sama hned začne shánět všemožné dobroty, které tu ze svatby zbyly.
Včera jsem nestihla kapitolu vydat, takže se omlouvám:D
