Křišťálový sníh, v té bílé mlze,
dovol mi, abych se mohl dotknout tvého srdce.
To jedinečné teplo, bez té to přeci nelze,
zůstaň prosím se mnou, drž se mě za ruce.
Teplo lásky začíná tát,
už ti nemohu nic dát.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Uklízel jsem svůj byt již od rána, ačkoliv u mě vládlo čisto vždy, nyní jsem byl ovšem ještě pečlivější a dohlédl na každou drobnost. Vyvětral jsem, pustil do bytu příjemný, avšak studený vzduch a po chvilce se objevil v obýváku.
Stál jsem na jednom místě a rozhlížel se kolem dokola. Dnes je poslední říjnový den, ale nejpodstatnější je to, že dneska má můj překrásný přítel narozeniny.
Byl jsem nervózní, jelikož jsme se s paní Kim domluvili, že je oslavíme poklidně ve třech u mě doma. Taehyung ke mně zavítá poprvé, ale i kvůli tomu jsem chtěl, aby bylo všechno perfektní a cítil se tu příjemně.
Přeci jenom to bude jednou náš společný byt.
Prach jsem utřel několikrát, také vytřel a po větrání jsem zatopil, aby tu vládlo teplo. Cítil jsem se opravdu ve stresu, několikrát jsem si prokřupal svoje prsty a podíval se do zrcadla v předsíni, zda vypadám aspoň trochu dobře.
Pramínek černých vlasů mi neustále padal do očí a i přes to, že jsem ho již několikrát upravoval, tak si zkrátka řekl, že dneska se mnou nebude spolupracovat.
Zhluboka jsem vydechl a přemístil se zpátky do kuchyně, přesněji k lednici, kterou jsem otevřel. Opatrně jsem vytáhl dort, který jsem neupekl sám, jak tomu učinil kdysi Taehyung, jelikož jsem sice miloval vaření, ale péct jsem neuměl zcela dobře. Objednal jsem ho v mé nejmilejší cukrárně, vybral jsem jahody s čokoládou a vskutku jsem doufal, že bude Taehyungovi chutnat.
Dort jsem opatrně přemístil na konferenční stolek a vytáhl svíčku. Původně jsem chtěl koupit devatenáct jednotlivých bílých svíček, ale nechtěl jsem, aby se Taehyung tolik namáhal, jelikož si musí dávat pozor na své dýchání, takže jsem nakonec koupil jednu velkou s číslem devatenáct.
Musel jsem se nepatrně pousmát, když jsem ji zapíchnul do čokoládové polevy, připadalo mi roztomilé, že je defacto tak mladý a často zapomínám na to, že je mezi námi deset let rozdíl, ale za to může i skutečnost, že se chová opravdu vyspěle.
Dárky jsem zatím nechal u sebe v pokoji, chtěl jsem mu je předat po jídle a až poté, co se vrátíme z menšího výletu, jelikož jsem se rozhodl, že je vezmu do mořského akvária, kde je nyní výstava medúz, co by se Taehyungovi mohla líbit.
Chtěl jsem mu udělat pěkný den, ale o to nervóznější jsem byl, doufal jsem, že bude spokojený a stále přemýšlel nad tím, zda jsem toho vymyslel hodně nebo je to málo.
Posadil jsem se na gauč a trpělivě vyčkával až dorazí. Minuty utíkaly pomalu, klepal jsem se svou pravou nohou a po půl hodině se zvedl, chodící tam a zpátky po obýváku.
Prošel jsem kolem kuchyňské linky a zapnul konvici, v úmyslu uvařit bylinkový čaj, který jsem schválně dnes ráno koupil, společně s jahodovým sirupem na průdušky. Chtěl jsem svému partnerovi připravit čaj dřív, aby ho mohl ihned vypít, jakmile dorazí.
