,,Myslíš si, že jsem zhubnul?" optá se.
Setřel jsem těsto, které se mi přilepilo na zápěstí a tím zakrylo část mého černého výtvoru.
Ruce jsem si raději ihned umyl a utřel, abych lepkavou hmotu zbytečně neroznášel.Připravoval jsem Taehyungovi palačinky, původně jsem měl v plánu udělat náplň s teplými malinami a hořkou čokoládou, ale rozhodl jsem se ovoce tepelně neupravovat, aby neztrácelo potřebné vitamíny, který tolik potřebuje.
,,Ano." odpovím.
Prohlížel se v zrcadle, vyhrnul si mikinu, kterou jsem mu kdysi věnoval a tím odhalil svou kůži v oblasti břicha.
Pousmál jsem se při pohledu na jeho sametovou pokožku a nedokázal jsem uhnout pohledem.Vyšpulil svoje rty a mou mikinu si stáhl dolu, aby si zakryl své krásné břicho a po chvilce se otočil mým směrem.
,,Tiše jsem doufal, že odpovíš záporně." vysloví.
Mykl jsem se svým obočím, nemínil jsem mu lhát, to v žádném případě, léčba byla náročná pro jeho tělo a bohužel doopravdy zhubnul, o čem věděl i on sám.
Nevypadal nahněvaně či zklamaně, myslím si, že i on byl rád, že mu nebudu nalhávat něco, co není pravda.,,Pokud se ptáš, tak musíš akceptovat i tu odpověď. Jinak je ta otázka zbytečná." řeknu.
Obešel jsem linku a přistoupil přímo k němu.
Nadzvedl jsem svou ruku a chytl lem od černé mikiny, kterou jsem mu krapet vytáhl nahoru a druhou rukou jemně pohladil jeho pokožku.,,Avšak to, že jsi zhubnul nemění nic na tom, že jsi nádherný, Taehyungie." dodám.
Jeho tváře nepatrně zrudly, uculil se a stydlivě sklopil pohled, což mě potěšilo.
Dneska prožíval jeden z těch lepších dnů, nebylo mu nevolno a nezvracel.Pousmál jsem se a sklonil se k jeho odhalené kůži, věnoval jsem mu letmý polibek na sněhovou vločku a po chvilce jsem se opět odtáhl, pustil jeho mikinu a chystal jsem se vrátit k lince, abych mohl dodělat palačinky.
On mě ovšem chytl za zápěstí a přitáhl si mě zpátky k sobě.
V sekundě si přivlastnil moje rty a svoje ruce spojil za mým krkem, stoupající nepatrně na špičky.Samovolně jsem svou ruku obmotal kolem jeho úzkého pasu a přitáhl si ho na své tělo.
Olízl můj spodní ret a já ho bez váhání pustil dovnitř.Tělem mi projelo jakési příjemné teplo, které mě nutilo si ho tlačit více k sobě, ale došlo mi, že to není zcela dobrý nápad, takže jsem mu něžně skousnul spodní ret a odtáhl se.
Zhluboka vydechl, ale nevzdálil se a sklonil se k mému krku, který olízl se svým horkým jazykem.
,,Taehyungie, stačí."
ČTEŠ
CRYSTAL SNOW/ taekook
FanfictionKřišťálový sníh, v té bílé mlze, dovol mi, abych se mohl dotknout tvého srdce. To jedinečné teplo, bez té to přeci nelze, zůstaň prosím se mnou, drž se mě za ruce. Teplo lásky začíná tát, už ti nemohu nic dát.