Křišťálový sníh, v té bílé mlze,
dovol mi, abych se mohl dotknout tvého srdce.
To jedinečné teplo, bez té to přeci nelze,
zůstaň prosím se mnou, drž se mě za ruce.
Teplo lásky začíná tát,
už ti nemohu nic dát.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jakmile jsme se vrátili domů, tak jsem Taehyunga odnesl na gauč, zabalil ho do deky a připravil mu bylinkový čaj, jelikož se nepatrně třásl zimou. Hrníček jsem položil na konferenční stolek a sklonil se k němu, huňatou deku jsem poupravil, aby mu nesjížděla z ramen a daroval mu polibek na čelo.
,,Vydržíš být ještě vzhůru, než ti udělám něco k jídlu?" optám se.
Byl nesmírně vyčerpaný, ale nejedl od rána a potřeboval nabrat síly. Nepatrně se pousmál a pomalu kývl.
Ihned jsem se zvedl a přešel zpátky do kuchyně, aby nemusel čekat tak dlouho. Musí se vyhnout jídlům s vysokou teplotou, suchým a silně kořeněným pokrmům.
Připravil jsem rybu, jelikož obsahuje minerály, včetně vápníku či železa a též další látky, které posilují imunitní systém. Především je na přípravu rychlá, udělal jsem ještě salát a během půl hodiny jsem nandal porce a s talíři se přesunul k němu.
,,Děkuji Jungkookie, zítra ti už pomůžu." vysloví.
Vařili jsme převážně spolu, ale teď není ve správném rozpoložení, aby vykonal větší námahu. Po první chemoterapii se dává pauza, na tři týdny, poté musí na další dávku a podle pana Joona by měla léčba trvat jen tři měsíce, následně musí na finální kontrolu, zda je doopravdy prospěšná.
,,Zítra budeš odpočívat, stejně tak jako dnes a následující týdny." řeknu.
Objal jsem ho jednou rukou kolem pasu a opatrně ho popošoupnul dopředu, dal jsem za něj polštář, aby se více narovnal a jedlo se mu lépe. Příbory jsem mu podal a sledoval jeho výraz, který vypadal snad i prosebně.
Vím, že nemá v oblibě, když ho obskakuji, stále má pocit, že to nedělám z čisté potřeby, avšak tomu tak bylo. Naklonil jsem se k němu a nejdříve mu daroval pusu na tvář, následně i na rty a nakonec na špičku nosu, po čem se okamžitě zaculil.
,,Buď hodný kluk a hlavně nic nenamítej." dodám.
Jeho tváře v sekundě nabraly rudý odstín, na moment tedy přestal být bledý, což mě potěšilo a již bez dalších slov jsme se pustili do jídla.
Rybu jsem připravil jako první a až poté přílohu, aby stihla vystydnout, byla tedy jen lehce teplá, nikoliv horká, ale přesně to jsem potřeboval, abych chránil svého přítele, který si teď nic horkého nesmí dávat.
Byl jsem opravdu nadšený, když svou porci bez problémů snědl, tak jako vždy, měl stále chuť k jídlu, což bylo skvělé.
,,Bylo to moc dobré, děkuji." vysloví.
Naklonil se ke mně a políbil na tvář. Všechno jsem uklidnil a připravil mu další čaj, který mu však odnesu do pokoje. Po několika minutách jsem k němu přistoupil a jedním pohybem si ho vzal do náručí.
