Jedna střela, druhá, třetí, čtvrtá, zprava, zleva...
Lítalo to na mě ze všech stran, ale já všechny puky chytil a ani jeden neskončil za mými zády.
Cítil jsem se v bráně skvěle a věděl, že tohle mistrovství je šance na sebe upozornit jak kvalitní a dobrý brankář jsem.
Čekal nás přípravný zápas proti Lotyšsku a já věděl že si zachytám, přestože startující brankář byl Šnaty, měli jsme to domluvené že nás v polovině vystřídají a taky že se tak stalo.
Jenomže v tom jakoby moje hlava vypla a já se rozklepal.
Během třetí třetiny jsem odpočítával sekundy do konce, nechtěl jsem být v bráně. Chtěl jsem konec.
Necítil jsem se vůbec dobře a Lotyšům pustil dva góly. Naštěstí teda jen dva..
Ačkoliv jsme vyhráli, moc velkou radost jsem neměl a letěl hned do šatny.
Potřeboval jsem klid na urovnání svých myšlenek a nechtěl s nikým mluvit.
Helouuu! Ačkoliv jsem na letošní dvacítky příběh psát nechtěla, stejně jsem dostala nápad na takový trochu jiný příběh než je asi zvykem a rozhodla se ho tedy sepsat. Možná to bude uplná blbost, ale snad se vám to bude líbit 😁❤️
ČTEŠ
fall on ice
FanfictionDva rozdílní hráči Každý z jiné země Jeden brankář a druhý útočník Ale mistrovství světa juniorů je spojilo