fall on ice

14.

Jak na Nový rok tak po celý rok? Jestli ano, tak bych byl nejšťastnější osoba na planetě.

Probudil jsem se v Rutgerově objetí. Oba dva stále nazí, tak jak jsme včera usnuli. Kolik bylo hodin jsem nevěděl a hýbat jsem se nemohl, protože jsem nechtěl probudit toho ňufika co spal vedle mě a z části i na mně.

A tak jsem se díval do stropu a užíval si tuhle chvíli, dokud se neprobudí, což moc dlouho netrvalo. Měl jsem z toho však obavy. Neřekli jsme si totiž ani slovo o tom jak to mezi námi je a jestli jsou ty city vzájemný, vlastně ani já jsem mu je nevyznal. Doufám že si nemyslel, že chci pouze vyhonit a chybí mi tahle potřeba.

,,Dobré ráno." Zachraptěl.

,,Dobré ráno." Přišlo mi vtipné jak zní, já na tom však asi nebyl o moc lépe.

,,Už je ti lépe?" Začal mi prstem dělat kroužky na hrudi.

,,O dost, já omlouvám se ti, nevím jak sis vyložil tohle.. protože už nevím co jsem říkal."

,,Dlouho jsi mlel blbosti a já chtěl aby ses trochu srovnal a tak ti flašku sebral, dal bonbóny a zapl hokej." Snažil se to nějak shrnout.

,,Jo to si pamatuju co jsme dělali, ale co jsem říkal už ne. Vlastně už ani nevím co jsem řekl k tomu aby se stalo tohle."

,,Říkal si že to neumíš a bojíš se říct, tak si mě políbil.." Jo aspoň jeden z nás si to pamatuje.

,,Bude hodně debilní když se zeptám, jak sis to vyložil?" Chtěl jsem vědět. Ten už si asi musí myslet že jsem úplnej debil.

,,Asi že mě máš rád víc jak kamaráda, ono i z toho chování se to dalo poznat, vlastně už v tom parku jsem si všiml jak tě můj dotyk rozložil."

,,Tak to sis to vyložil docela dobře."

,,Docela?" Zvedl své oči k mým.

,,Noo.."

,,Počkej, tak na co jsem nepřišel?" Byl zmatený.

,,Rád... Nevím jestli jen rád..." Ne, drž už klapačku. Nemůžeš mu teď říct, že ses do něj během týdne zamiloval.

,,A když si mě ignoroval, tak sis myslel, že ztratíš ty city?"

,,Eh, jo? Jenže to bylo ještě horší." Díval jsem se do stropu a ne na něj.

,,No a během toho jsem si uvědomil, že mi chybíš taky.. Bál jsem se co se děje, že jsem něco posral aa.. jo asi mám stejný problém." Přiznal.

,,My máme furt nějaký problémy, to je hrozný." Zasmál jsem se.

,,Kdybys tu nebyl tak je nemám." Dloubl mě prstem do hrudi.

,,No to samý bych mohl říct já. Ale vlastně si mi dost pomohl.. Já byl po tom přípravném zápase úplně hotovej a na dně, chtěl domů a ty jsi mě doslova sebral."

,,Sebral ze země a zachránil. Ano, moc krásný příběh." Uchychtl se.

,,Ještě vyhrát medaili a bude to ideál."

,,My zlato a vy.. ne nemůžeme proti sobě hrát finále, to bys mě nesnášel, vy bronz, protože budete mít radost že jste vůbec něco vyhráli a nebudete smutný ze stříbra." Zamyslel se.

,,Ne bude to naopak."

,,To určitě ne."

,,I když my budeme rádi, když se vůbec takhle daleko dostaneme. Čeká nás Kanada..." Uvědomil jsem si.

,,Ne nemůžeš letět zítra domů. To vám zakazuju,jestli budete prohrávat, přiletím na led a pomůžu vám."

,,Co si budem, Kanada je jinde.. je to hrozná představa že zítra můžu balit kufry." Povzdechl jsem si.