fall on ice

5.

Vánoce. Jak moc bych si přál být doma.. Místo toho jsem však byl tady ve Švédsku a celou noc přemýšlel jen a pouze o tom šaškovi z Ameriky. Nešlo tomu zabránit, měl jsem ho plnou hlavu.

Nesnášel jsem se za to.

Sice mi pomohl zpátky do mé brankářské pohody a chytal jsem i na tom ranním tréninku dobře, ale přemýšlet o něm nebylo o moc lepší.

,,Hej borci nechcete jít někdo po obědě semnou do obchoďáku?" Zeptal jsem se jich u oběda, potřeboval jsem se nějak zabavit a přenést myšlenky trochu jinam.

,,Že se ptáš, tak za půl hodiny dáme sraz?" Zaradoval se Hamič.

,,Slyšel jsem že tu mají hodně dobrý sladký, to musíme vyzkoušet." Řekl Eda vzápětí.

,,Tyvole mňam, jdem hned." Spadl Hujisovi příbor.

,,Ty seš debil." Začal se celý náš stůl smát a všichni se na nás podívali.

,,Musíme se stavit ještě někde jinde než u sladkého ale, ještě nemám dárky." Naznal Bary.

,,Nejdřív cukrovinky a pak zbytek." Zamračil se Eda.

,,Jo, a pak až nákup zbytku." Rozhodl to Hamič a o půl hodiny později jsme si to vesele štrádovali do obchoďáku co byl vedle hotelu, takže jsme ani daleko nemuseli.

,,Lidi čumte! Sweet shop, jdeme!" Vykřikl Hujis, jen co jsme vešli a já si stihl všimnout sotva té Sephory co byla napravo.

,,Uuu Kubíčku ta blondýna na tebe nějak kouká." Žďouchl do mě Kulda, když jsem vybíral bonbóny.

,,To spíš na tebe."

,,Ne, na tebe, zkus se na ni usmát."

,,Jirko takový blbosti dělat nebudu." Odporoval jsem a nabral si bonbóny v čokoládě.

,,Jakube dělej. Zaplatím ti ten nákup."

,,Dobře, ale tak poodejdi.." Tohle jsem musel přijmout, mohl jsem tu tak nechat o dost víc peněz než jsem plánoval a za blbej úsměv na tu mladou holčinu mi to stálo. Tak nějak jsem doufal, že se neusměje zpátky, ale ona zčervenala a sklopila oči dolů. Ach jo holka, tohle samý jsem udělal, když se mě dotkl Rutger.. doprdele už zas na něj myslím. Ne, zákaz.

,,Hah! Měl jsem pravdu." Strčil do mě Kulich, načež ta holka vůbec nechápala proč.

,,Jo a platíš mi nákup, budeš to mít drahý Kulíšku." Zazubil jsem se.

,,Neříkej že bys do ní nešel." Pokračoval a já si mezitím bral další sladkosti.

,,Ne. Je to Švédka a já Čech co za dva týdny letí do Kanady."

,,Tak na úlet dobrá ne?"

,,Jo, ale nechci ji zlomit srdce a pochybuju že ji by se líbilo se semnou párkrát vyspat a pak už mě nikdy nevidět." Odpověděl jsem mu.

,,Co ty víš, já bych to zkusil."

,,Já nejsem ty." Pokrčil jsem rameny.

,,Všímám si. Ale co takhle ji aspoň někam pozvat?" Nenechal toho.

,,Kulichu, kdybych chtěl můžu si pozvat tisíc jiných holek který aspoň znám."

,,A proč to neuděláš?" Protože jsem se zabouchl do jednoho Američana...

,,To je moc složitý."

,,Jakube ty nám něco tajíš." Zastavil se a tím upoutal pozornost více kluků.