fall on ice

8.

Druhý den po sobě vstávat před sedmou mi nedělalo moc dobře, hlad jsem neměl a snídani do sebe nacpal jen protože jsem musel.

Ani na led se mi vůbec nechtělo, místo toho bych zůstat v posteli, ještě že dneska nechytám, to bych byl jako jedna velká díra.

rutgermcgroarty
Ty nebudeš chytat?

Napsal, přesně hodinu před zápasem, když už jsem byl v aréně a pomalu se chystal.

jakub_vondras
Ne, budu na střídačce

rutgermcgroarty
To se mi vůbec nelíbí 😡

jakub_vondras
Šetřím síly na tebe

rutgermcgroarty
Tak to už se mi vůbec
nelíbí, ale mám připravenou
Taylor ☺️

jakub_vondras
Tu měj připravenou hlavně
na moji návštěvu, díky

rutgermcgroarty
Všechno bude😂

jakub_vondras
Tak to už se nemohu
dočkat 😂

,,Mekáč?" Objevil se přede mnou Hujis.

,,Cože?" Nechápal jsem.

,,Směješ se jak debil, takže ti píše on ne?" Řekl o něco potišeji. Byl jsem rád, že to tu nehuláká přes celou kabinu.

,,Jo počkej, on je Mekáč?"

,,Tyvole blesku. Jo, má moc složitý jméno a navíc tohle je geniální přezdívka." Protočil očima.

,,Jo, ale tohle je naše první zpráva, nikdy předtím jsme si nepsali ještě."

,,Ooo, tak tenhle datum si napiš do kalendáře jako, V tento krásný den mi před zápasem napsal můj vyvolený krásný Mekáč." Pronesl a Hraby vedle mě na nás hodil nechápavý pohled.

,,Vy jste si něco vzali?" Vypadlo z něj vzápětí.

,,My? Nee, to je jen takový náš tajný humor víš? S tím tě zatěžovat před zápasem nebudem."

,,Asi vám prolezu pokoj, až tam nebudete."

,,To klidně můžeš." Svolili jsme mu a na to už nic neodpověděl.

,,Zbytek mi řekneš pak, chci vědět podrobnosti." Odcupital si zpátky na svoje místo.

rutgermcgroarty
No těš se. Kdy máš čas?

jakub_vondras
Dneska nebo zítra později
večer a nebo zítra ráno,
ale to se chci vyspat 😴

rutgermcgroarty
Hezky do růžova co?😂
To já asi taky budu,
uvidím jak se budu
cítit po zápase

jakub_vondras
Samozřejmě to má
přednost, kapitáne!🫡

rutgermcgroarty
Haha, dám ti vědět

jakub_vondras
To bych byl moc rád

Radši jsem ten telefon už odložil, vím že to trenéři úplně nemají rádi a potřeboval jsem se aspoň trochu začít soustředit sám na sebe. Nebo chtěl jsem.

Ale myslíte že to vyšlo?

Samozřejmě že ne.

Celé rozbruslení jsem se usmíval jak debil, přesně jak to řekl Hujis.

Už jsem byl jak on, nakazil mě tím svým nebezpečně hezkým úsměvem nad kterým jsem se rozplýval každou sekundu poslední čtyři dny.

A ani na střídačce jsem se usmívat nepřestal, věřil jsem že tenhle zápas zvládneme. Po první třetině jsme vedli, ale pak se to podělalo, Slováci chytli nějakou super vlnu a nasypali nám tam šest gólů. Během té třetí třetiny jsem doufal, že trenéry nenapadne mě tam poslat místo Hrabyho, k tomu však nedošlo.