fall on ice

12.

USA vyhrála po nájezdech. Byla to obrovská škoda, rozhodl totiž až sedmý nájezd. Ale bylo mi to celkem fuk.

,,Tohle jsem nečekal." Plácl si semnou Rutger, když jsme si po zápase museli povinně se všemi hráči USA podat ruce.

,,Jo, gratuluju." Mírně jsem se pousmál a to bylo celý. Chtěl jsem pryč, jenže to jsem si musel ještě počkat, protože se museli předat ceny pro nejlepší hráče zápasu.

Jaká náhoda, že jsme stáli na té modré čáře naproti sobě. On se usmíval jako obvykle, za to já se musel tvářit jak kakabus. Všiml si toho, a když viděl, že upoutal na sto procent mojí pozornost a nikdo jinej se asi nedívá, udělal pár vtipných ksichtů. Na to jsem se pouze falešné pousmál a oční kontakt přerušil.

Na pokoj jsem spěchal co nejrychleji to šlo. Hnedka jsem si zašel do sprchy a chtěl ze sebe všechny myšlenky smýt.

Místo toho jsem se tam ale sesypal. Rozbrečel jsem se a pouštěl na sebe úplně horkou vodu.

,,Bože Jakube co jsi tam dělal?" Vylekal se Hujis, když jsem z té koupelny vyšel celej červenej a obličej měl opuchlej od breku.

,,Nic." Odsekl jsem a skočil do postele.

,,Něco asi jo. Dělej mluv." Vstal ze své postele a přemístil se na moji.

,, Já to nedokážu." Sedl jsem si a v očích měl znovu slzy.

,,Co?"

,,Opustit ho. Já ho mám rád až moc. Ta představa že za pár dní nás bude dělit stovky kilometrů a nebudem si pak ani psát.."

,,Já to při tom zápasu nemyslel zle, promiň." Omlouval se a obejmul mě.

,,Ne, však máš pravdu."

,,A co když ne, kdo ví jak to má on." Chtěl mě uklidnit.

,,Opustí mě tak nebo tak, proč by se kámošil s někým kdo od něj bude stovky kilometrů, je z Česka a je špatnej a tupej jako já? Navíc on mě nikdy nebude mít rád jako já jeho."

,,Sakra Jakube neschazuj se takhle! Seš úplně skvělej brankář, o něm si mel sračky jaký chceš,ale sám o sobě nepochybuj. Z nějakého důvodu se s tebou začal bavit." Odtáhl se a zamračil.

,,Jo to asi jo, jenže já nevím co teď dělat. Mám s ním trávit čas, dělat že nic a pak prostě čau už spolu nikdy nebudem mluvit? Nebo mu mám říct co k němu cítím? Nebo ho ignorovat?"

,,Já nevím jakej je a natož jak by na co reagoval.. Psal ti třeba teďka po zápase?"

,,Já se ještě nedíval. A to je právě nejhorší, chtěl bych vědět jak to vidí dál, jenže ptát se ho na to je blbost." Stíral jsem si slzy.

,,Kde máš telefon? Podívej se." Přikázal mi.

rutgermcgroarty
Haha, tak jsme vyhráli🤪
Ale hráli jste dobře, to
jako oceňuji, v nájezdech
to bylo už jen o štěstí, ale
ten váš Hrabal mě pěkně
štval 😂

,,Klasika. Teď si z toho bude dělat srandu do zbytku mistrovství." Zabrblal jsem a telefon vypnul.

,,Ty mu neodepíšeš?" Divil se Kuba.

,,Ne. Nemám náladu na jeho vtípky."

,,Zítra ani jeden nehrajete, nemůžeš ho teď ignorovat."

,,Ale můžu. Apsoň zjistíme, jestli mu něco dojde a jak se zachová." Zamumlal jsem.

,,Jo to je zas pravda... Asi chceš jít spát co?" Poznal na mě, že toho mám doopravdy plný zuby.

,,Ano prosím." Přikývl jsem a po pěti minutách už byl v říši spánku.

rutgermcgroarty
Ty ses urazil?
Ne promiň, já musel😅
To mě ignoruješ?
Heeeej!
Děje se něco?
Kuboooo
Žiješ?
Vidím že si aktivní
Fakt promiň

Na tohle všechno jsem hodil po probuzení zobrazeno a čekal co bude dál. Na snídani jsem si zašel sám, chtěl jsem totiž klid, jenže když jsem tam seděl, přiřítila se tam jedna lavina vtipálistů.

,,Jeeee Vondry. Kde máš Hujera?" Všiml si mě jako první Eda.

,,Nazdar! Mužem k tobě?" Zeptal se Cíba s tím že většina už seděla. Zbytečná otázka..

,,Hujer spí ještě."

,,Nějakej smutnej ne?" Poznamenal Štanclik.

,,Joo, zas máš deprese?" Uchychtl se Ondra Becher.

,,Ne?"

,,Vypadáš jak po rozchodu." Jo taky jsem si tak připadal...

,,Úplně! Že ty jsi tu holku měl a rozešli jste se?" Otočil se na mě vedle mě sedící Bary.

,,Jo a proto se ti naše narážky nelíbí a seš tak divnej a náladovej. Už nám to přiznej sakra!" Rozčílil se Eda.

,,Ale já nemám co."

,,Jakube, to tě máme začít mučit dokud nám to neřekneš?" Napadlo Cíbu. Ne díky, na mučení tu mám někoho jiného. Ale s ním to mučení je hezký, to s vámi by nebylo ani omylem.

,,Ne! Já nikoho nemám a neměl jsem, jen to teďka není jednoduchý. Díky a čau." Zvedl jsem se a odešel.

Kdy už pochopí, že o tyhle jejich narážky nestojím?

Hujis furt spal a tak jemu jsem si s ničím postěžovat nemohl, a tak mi přecvaklo, vzal jsem si neutrální oblečení a šel do prvního obchodu vedle hotelu. Chtěl jsem si koupit nějakou flašku.

Normálně jsem nepil, ale teď jsem doufal že by mi to všechny mé hnusné myšlenky z hlavy dokázalo vyhnat. Akorát jsem musel počkat až bude po odpoledním tréninku.

rutgermcgroarty
Hele za cokoliv co jsem
napsal tak se omlouvám
Prosím odepiš
Už včera při tom zápase jsi
byl nějaký skleslý, jestli
chceš pomoc já tu jsem,
ale komunikuj prosím

Přečetl jsem si po svém návratu na pokoj další zprávy od Ruta.

jakub_vondras
Jo všechno je v pohodě

Tak to ti určitě uvěří Jakube.

rutgermcgroarty
Uff, žiješ
Hej ale něco se musí dít

jakub_vondras
Nic se neděje

rutgermcgroarty
Takhle ses nikdy nechoval

V tu chvíli jsem si tohle všechno začal vyčítat. Měl pravdu, tohle jsem nebyl já. Všechen ten strach a obavy mě pohltily.

jakub_vondras
Promiň

Odepsal jsem a od té doby na telefon nechmátl. Na obědě si do mě překvapivě nikdo nerýpl a já tak měl klid. Do té doby, než se zas začal zajímat na pokoji Kuba, kterému jsem však řekl, že nic závratného Rutger nenapsal.

Trénink jsem taky nějak přežil, už mi to bylo jedno jak chytám, protože jednička repre už byla jasná. Ani proti Švýcarsku jsem neměl chytat a tím pádem bylo dané že ani v Playoff se jako startující brankář neobjevím, pokud se Hraby nezraní nebo se nestane něco nečekaného.

Jakmile jsme odešli z ledu, těšil jsem se na tu flašku co mě čeká na pokoji.

Taková poslední záchrana.