Na slovíčko (Rozhovory s autory)

CaptainFione

CaptainFione je velmi příjemná autorka, která neváhá podat pomocnou ručku nejen začínajícím pisálkům. Pokud se na vás usměje štěstí a začne vaše dílo číst, můžete se těšit na krásné a milé komentáře, jež dokáží nejen pomoci, ale především i povzbudit. Tato mladá žena má jako zbraň šroubovák, jenž neváhá použít, pokud nebudete slušní, ale přitom je milá a něžná. Nebojte se tedy a začtěte se.

1. Tvá tvorba se zaměřuje především na sci-fi a fanfikce. Jak tě napadlo psát zrovna sci-fi? Co byl ten popud, který tě k tomu přiměl?

Nu, ke sci-fi jsem měla blízký vztah už dříve. Neměla jsem v lásce dívčí literaturu – což mi vlastně vydrželo dodnes, ale snažím se to konečně překonat –, četla jsem hlavně naučnou literaturu, encyklopedie, novinové články. Nebylo překvapením, že když jsem si měla vybrat beletrii, hrábla jsem po co nejméně příběhové knize. Jmenovala se Solaris. Byla to má první kniha jako taková, sci-fi, kde se více řešilo složení živého oceánu. Ale líbila se mi natolik, že jsem četla dál.

A když došla četba, nějak jsem se zabavit musela. Psala jsem do šuplíku svou první dystopii, kterou jsem nikdy nedopsala, protože jsem poznala Wattpad a začala se věnovat jiné tvorbě. Po zkoušce fantasy, fanfikce i špetky té romantiky jsem se nakonec ke sci-fi vrátila. Je to podceňovaný žánr, mnozí si pod ním představí jen konec světa, roboty, nebo vesmírné lodě, ale já jim chci ukázat, že to tak nutně nemusí být. A to je důvod, proč jsem u sci-fi i vydržela a dlouho neplánuji tento žánr opustit.

2. Tvá postava Davida Merkla a jeho šroubovák je už na Wattpadu téměř legendární, zatím má vydané dva příbehy, z něhož je jeden dokončený, a dva bonusy. Plánuješ z toho udělat trilogii nebo zůstane jen u Humanoida a Nexusu?

Mám v plánu ještě dva prequely a možná i pokračování k sérii, protože je toho spousta, co musím vysvětlit a do Nexusu se nevleze. Mám spousty návrhů, ale uvidíme, jestli to nakonec vyjde a nechám Davida si projít delším utrpením.

3. Já myslím, že bez nějakého trápení postav by to ani nešlo, vždyť život není procházka růžovou zahradou. Myslíš, že nesnáze a trápení přidávají příběhu na reálnosti nebo slouží jen jako dramatické zpestření?

Záleží na tom, co je to za příběh a jak to autor podává. Pokud to vede k vysvětlení následného chladu postavy, je jen dobře, pokud ji potrápíme hodně. Bez trápení by to skutečně nešlo, ale je to jako s alkoholem – s mírou!

4. Jak jsi objevila Wattpad a co tě přimělo se do něj registrovat?

Přivedla mě k tomu přítelkyně. Prakticky celou registraci udělala za mě – někdy při hodině němčiny, pokud se nepletu. Chtěla jsem hlavně číst její díla, později i přepsat to, co jsem měla předepsané v šuplíku. Hlavně se jednalo o básně, ale ty jsem se bála publikovat, tak jsem přišla se svým prvním sci-fi. Přítelkyni musím stále děkovat, že mě k tomu přivedla. Myslím, že už jí to leze na nervy.

5. Budeme jí muset poděkovat. :D Kde bereš inspiraci ke své tvorbě? 

Nu... já sama úplně netuším. Občas se snažím napsat to, co jsem viděla ve snu, ale ve většině případech mi k tomu stačí pár minut nepřemýšlení. Neznám nic lepšího, než popadnout koště, nebo mop, utíkat po chodbě a představovat si, co by asi v tuhle denní dobu dělali hrdinové z mých děl. Občas je to úsměvné, koutky se mi vytahují úplně samy, jindy jen pokývám hlavou se slovy: „Ale to by nebyla špatná smrt, jen škoda, že může umřít jen jednou." Takže pokud to má spojení s koštětem, doufám, že se brzy dozvím, že se dopis do Bradavic jen zdržel.