JohnVavrushka

52 9 8
                                    

JohnVavrushka toho na profilu o sobě mnoho nemá. Jednu důležitou informaci tam ale přece jen najdeme. Píše, že hodlá vytrvat, aby si jednou mohl říct, že to dokázal. A víte co? Podle mě je to super motivace. Užijte si čtení. 


1. Na co se zaměřuje tvá tvorba na Wattpadu?

Na co zaměřuje má tvorba? Nooo... Na šílenou "krosouvr" fanfikci... Nic jiného jsem prozatím neudržel na svém profilu, ač se mi občas nějaký ten nápad typu "Vidím nějakou scénu neexistujícího příběhu/projektu" mi v hlavě leží dlouhou dobu na to, že začnu přemýšlet nad coverem. Jenže! Nikdy o něj nepožádám. Nebo v dnešní době určitě ne. Dřív bych asi požádal, napsal jednu, dvě kapitoly a pak z nedostatku nápadů bych to smazal. A nebo by se do mě pustil, že neumím psát. Proto nežádám o korektora ani betu. Vím totiž jak vypadá má reakce, když vidím moc kritiky na jednom místě. Což mě přivádí k tomu, že ta šílená "krosouvr" fanfikce se dočkala už tak padesátého přepisu(a doufám, že dokonce dopsání příběhu i posledního), který zatím pomalu pokračuje do možného konce.

2. Nemáš rád kritiku?

Ne, že bych ji neměl rád. Jen se s ní nedokážu smířit. Obzvlášť, když jde o něco tak "slavného". Což je asi můj největší problém číslo jedna - Sláva a známost. Já radši úplný opak. Když si mě nikdo nevšímá a neví o mě. Paradox je, že taky nesnáším, když si mě nikdo nevšímá. Asi prostě záleží na tom jakou nohou napřed vstanu. (Paradox číslo dvě je, že jinou než levou nohou napřed nevstávám. Pravou nohou napřed vstávat nemůžu, protože bych vstal do zdi, či spíše do sádrokartonu.) Což mě přivádí k třetímu paradoxu mého života - Rád dávám lidem rady do života, ale sám se jimi neřídím. Můj život je jeden veliký paradox v těle malé mouchy za obřím stěračem historie.

3. To je ale krásná hláška. Řekneme, že jsi vstal pravou nohou u někoho na návštěvě (a neproboural mu zeď). Ani v tom případě ti konstruktivní kritika nepomůže k nakopnutí?

Paradox číslo čtyři! Na návštěvy nechodím od doby co jsem se jedné hostitelce zhroutil na gauč, který jsem jí, jakožto součást svého, tehdy ještě pro mě ne úplně známého, onemocnění, označkoval. (Ne, že bych na ně chodil i předtím, ale to je detail.)

Takže... Ne! Sice je velká pravděpodobnost, že dotyčného nepošlu do... Míst kam slunce nesvítí... Ale rozhodně mi to nepomůže k nakopnutí sebe sama. Ale k nakopnutí někoho jiného mi to určitě pomůže. zamyšlený pohled Ale nikdy bych to neudělal. Pouze obrazně a ve své mysli. A možná, když by v okruhu několika kilometrů nikdo nebyl.(vzdálenost prosím brát s rezervou, nejsem vševědoucí na tak veliký okruh) (nemluvě o neschopnosti v takové vzdálenosti zjistit zda tam opravdu nikdo není)

4. To je paradoxů, jsem zvědavá, na jaké číslo se dostaneme. Jaký preferuješ žánr na čtení?

Fantasy! Jednoznačně fantasy! Scifi taky nepohrdnu, ale moc jich mě nezaujalo. Třetí místo zaujímá romance. Zvlášt pokud je psaná stylem Kráska a zvíře. Co určitě nemusím, tak je Harry Potter(Fantasy) a Star Wars(Scifi). První zmíněnou věc jsem s velkým sebezapřením odsledoval(k těm knihám mě nedostanete ani za zlatý prase!), z té druhé jsem viděl pouze první díl a to už je dost dlouhá doba. Co bych asi dokázal číst dokola je Odkaz Dračích Jezdců, což je jedno z děl, jenž se "vyskytuje" v mé tvorbě. Má záliba v mísení příběhů mě jednou přivede do hrobu.

5. Vidíš, Eragona já nedokázala dočíst. Respektive ten poslední díl. Čteš na Wattpadu? Máš nějaká oblíbená díla a autory?

Nah! Ne! Sice jsem, v rámci zápalu zvaném Strážce Wattpadu, četl příběhy a těm pak dával recenze, či jen názory. Jen máloco jsem otevřel z vlastní vůle - většinou to byly různé blbosti typu problémy všech, nebo fanromance, kterou jsem ani nemusel otevírat, abych se dozvěděl jak to skončí. Takže ne, nemám oblíbená díla ani autory. Ale najde se pár lidí, které uznávám a u jedné z těch osob lituju, že jsem se kdysi zachoval tak jak jsem se zachoval. Vlastně snad skoro pokaždé, když vidím příspěvek či komentář dané osoby, tak si to přečtu. Ale nijak na to nereaguju, jelikož vím, že odpovědi se nedočkám. Už to jaksi beru jako součást svého pro... Života.

Na slovíčko (Rozhovory s autory)Where stories live. Discover now