Na slovíčko (Rozhovory s autory)

NamieLeeForest

NamieLeeForest je mladá milovnice zeleného čaje, pin-up módy a své růžovofialové barvy na vlasy, co má sen jednou ilustrovat nebo tetovat. Co dalšího na sebe prozradila?

1. Na svém profilu máš zveřejněné jedno dílo, ff na Fantastická zvířata. Přiblížíš nám, o čem to zhruba je?

Uff, kde začít. Po pravdě bych o tom mohla psát a vyprávět celý den :D

Asi začnu nejjednodušeji. Celá fanfikce se točí převážně kolem Grindelwalda, kterého jsem si zamilovala v březnu 2018 a Eleonor. Jenže zatím má největší podíl na příběhu ona, až postupně začne mít i on větší podíl na něm a další.

Začátek je klišovitý, ale který příběh v dnešní době není něčím klišovitý? Příběh začíná v roce 1910. Eleonor je už nějaký ten pátek zakoukaná do Gellerta – přesněji tři roky. Nic s tím nedělá. Nikdy ho neoslovila, protože co by viděl na někom, kdo je o devět let mladší, než je on samotný. Za další by jí otec nikdy zasnoubení/sňatek s ním nedovolil, protože jí domluvili sňatek s někým jiným. S někým, kdo se mu hodí do partie ohledně peněz a vystoupání po společenském žebříčku víc.

Po příjezdu z Bradavic se vzepře proti sňatku s Calebem, což vyústí v ostrou hádku mezi ní a jejím otcem. Ta skončí zamčením v jejím pokoji a nebyla by to El, kdyby se nerozhodla jít si za svým. Díky svému nočnímu útěku se konečně seznámí s Gellertem.

Když to vezmu kolem a kolem. Eleonor vlastně bojuje s tím, že je jí něco neustále vnucováno proti její vůli a je pro ni těžké se vůči tomu vzepřít, protože když to udělá, přijdou jen slova, že svět se netočí kolem ní a musí se konečně podřídit. Ať je to, s kým se bude scházet, kamarádit, jak pojmenuje své děti nebo i obyčejné hloupé svatební šaty.

2. Zní to rozhodně zajímavě. El je OC nebo kanonická postava?

El je OC. Momentálně je jí osmnáct a je to průšvihářka, která průšvihy skrývá před rodiči, ale v porovnání s těmi budoucími jsou tyhle nic.

3. Máš v plánu vydat něco dalšího? Pokud ano, jaký žánr to bude?

Momentálně jsem své pisálkovství rozdělila mezi psaní Zlé krve a Odvrácenou tvář, což je urban fantasy s prvky hororu daná do období 20. let. Pomalu mám dopsanou první kapitolu a už teď mohu říct, že to bude dílo více pro starší čtenáře kvůli mnoha sexuálním scénám, mrtvolám a vraždám. Navíc to nebude první dílo, u kterého se vyskytují popisy vražd způsobených nadpřirozenými bytostmi.

Na Wattpadu jsem měla Střípky mrtvých, což je banda která mi přirostla k srdci a strávila jsem s nimi skoro dva nebo tři roky. Smazala jsem příběh, protože potřeboval přepsat kvůli příšernému konci a pak jsem o něj definitivně přišla po tom, co mi klekl Windows. Já génius jsem neměla zálohu. Upřímně bych ten příběh nezačala znova psát kvůli tomu kdy jsem ho psala, protože to pro mě byla tehdy jakási terapie.

No a teď mi místo nich v hlavě straší Eleonor s Grindelwaldem a k nim se přidala před nedávnem Vivian a spol. Takže mi v hlavě bydlí jiná banda, ale s dospělejším chováním, se kterou se umím domluvit a nechovají se tolik jako potřeštění magoři.

4. To mě mrzí, já přijít o své povídky, tak si hodim mašli. Píšeš podle nějakého konceptu nebo příběh žije vlastním životem a ty ho pouze vyprávíš?

V případě Střípků mi to nevadí. Pomohly mi vymyslet mé vlastní druhy démonů, které použiji do Odvrácené tváře, ale u těch současných dvou bych vraždila. Zejména u Zlé krve, když se s ní pabrám od března. Těch hodin strávených nad hledáním reálií...Příběhy si u mě nežijí vlastním životem. Není to: Ááá! Mám nápad! A začnu ho psát, ale promýšlím ho. Svět, postavy, bytosti, reálie, příběh... Miluji to piplání se světem, což momentálně dělám u světa Vivian. Vytvářím druhy démonů, zákony, historii a reálie k postavám. Někdy mě to baví víc, než samotné psaní :D