The McCann's Family ✔️

9.

Tyler McCann

16 let

Pomohl jsem Alisson do auta a poté zavřel dveře: kurva. Tohle bylo v prdeli, dozví se to otec a já umřu.

Zamračil jsem se na Liama to on za to může: ,,Neměl jsi jí sem brát." Zkřivil obočí i Ethan: ,,To řekni Liamovi, kdyby nebyl zkurveně soutěživý. Nestalo by se to." Vražedným pohledem jsem zabloudil do Liamovi tváře, semnou si hrát nemá.

Přehodil jsem klíče z dlaně do dlaně a obešel kapotu. Liam něco zamumlal a Ethan přistoupil k mé straně, naklonil se: ,,neboj, vrátíme mu to." Mrkl zalůdně a já se pousmál: ,,Pojedeme před vámi k lékaři. " pronesl už normálním hlasem, aby to Liamovi nepřišlo divné: ,,nemohu jí vzít k lékaři, zjistí to otec."

Ethan se sklonil a nakoukl do auta přes sklo řidiče, poté se zvedl: ,,Říkám jen To co je pro tvou sestru momentálně nejlepší." Zkroutil jsem tvář.

,,Má pravdu Tylere, měl by jí vidět lékař." Vložil se do toho Liam.

Přikývl jsem a beze slova si nastoupil. Ethan s Liamem také přešli ke svému vozu a jak Ethan řekl, jeli před námi.
,,Jak ti je?" Otočil jsem na malý moment hlavou k Alisson, která měla opřenou hlavu o okénko: ,,Dobře," zamumlala.

*

,,Co děláme u našeho lékaře?" Zamračila se Alisson: ,,chci, aby tě viděl vzhledem k tvému pádu. Otec by to taky tak chtěl." Řekl jsem jednoduše a vystoupil, také vystoupila.  ,,Řekneme mu To?" Povzdechla si. Pokrčil jsem rameny a vedl svou sestřičku do čekárny.

Zaklepal jsem, aby nás vzala hned, byl večer, takže tu stejně nikdo nebyl. Vylezla sestřička v modré košili s kaštanovými vlasy v drdolu.  ,,Dobrý večer, Přejete si?" Promnula své oči při nárazu světla z čekárny.  ,,Má sestra spadla ze stromu," nepotřebovala vědět veškeré informace, sice bylo divné, že spadla pozdě večer ze stromu, ale chci být ohleduplný. 

,,Teď v," její zrak sklouzl na hodinky: ,,jedenáct večer?" Dokončila s vytaženým obočím. Zkřivil jsem svůj pohled a poslal jí svůj smrtelný pohled na což se v jejich očích mihla emoce strachu: ,,Dobrá, hned zavolám doktorku," zkousla spodní ret a chystala se zalézt: ,,Necháte nás tu stát?" Můj tón hlasu byl smrtelný, byl jsem kousek od výbuchu.

Jason McCann

Společně s Jaxonem a Adamem jsme vycházeli ze zasedací místnosti jako poslední. Byl jsem všech těch krys šéf a oni museli poslouchat, všichni mi jsou věrný až na pár lidi, které musím prověřit. Musím mít jistotu, že podemnou ty lidi doopravdy stojí ačkoliv jim těm zmrdům nevěřím.

Můj telefon v kapse mého saka se ozval. Se zavrčením jsem ho vytáhl a probudil k životu obrazovku. Co teď?   Rozklikl jsem příchozí zprávu od Cassandra.

From Cassandr: Alisson s Tylerem nejsou doma, vystopoval jsem je v místní nemocnici u lékaře.

Bylo vše co napsal, vztek se vydral na povrch, Alisson je moje princezna a Tyler jí měl hlídat, když jsem nebyl doma. Totéž platí o  Cassandrovi a  Xanderovi. Vytočil jsem číslo na Xandera.

Jeho hlas se ozval okamžitě: ,,Xandere, jak Vám mohla doprdele utéct moje dcera?" Vykřikl jsem rozzuřeně na což jsem si vysloužil Jaxonův a Adamův pohled. ,,Nevím šefe, jen jsem si odskočil na malý moment pro něco do auta, Cassandr měl být v domě." Svedl to na muže, který také nevěděl co odemně čekat. 

,,Dobře." Ukončil jsem hovor.

,,Co se děje?" Vyhrkl Jaxon, zamračil jsem se: ,,Alisson je  v nemocnici s Tylerem, jedu tam." Odemkl jsem centrálním klíčem: ,,pojedu s tebou," řekl bez rozmyslu můj bratr: ,,Pojedu domů, Jazmyn nebylo dnes zrovna nejlépe." Ozval se Adam, přikývl jsem a nasedl na místo řidiče, o vteřinu později se vedle usadil i Jaxon.

*

Vtrhl jsem do budovy jako smyslu zbavený, kde je moje chladnost? Dělal jsem velké a rychlé kroky, Jaxon mi byl tešně v patách, když jsem rozrazil dveře od jedné soukromé ordinace.

Alisson seděla na židličce se sklopeným výrazem a Tyler mluvil s doktorkou.

,,Dobrý večer," pronesl jsem chladně s neutrální tváři. Doktorka nepatrně nadskočila a v jejím výraze se objevil strach. Dokonce i Tyler s Alisson se podívali mým směrem. Oba to zřejmě nečekali: ,,Vše je v pořádku pane McCann." Odstoupila o čtvrt kroků vzad. Přikývl jsem a popošel k Alisson s očima zabodnutýma do Tylera, sklopil předemnou oči, takhle to musel udělat.

,,Ali, co se stalo?" Zeptal jsem se a ona se postavila: ,,Nic, mám jen pár oděrek. Tyler si potřeboval být jistý, že mi nic není." Řekla s pohledem zabodnutým do toho mého: ,,Takže kde jsi upadla?" Povytáhl jsem obočí a přiložil dlaň na její záda:  ,,Na schodišti." Ujasnila mi nejistě. Lhala mi?