The McCann's Family ✔️

20.

Alisson Wolf

Nic co teď bude v mém životě nebude probíhat hladce, jsem budoucí matka, která nemá otce ke svému dítěti. Má, ale on nejeví zájem, utekl a nechal mě tam napospas všemu možnému. Jeho čin mě mrzel.

Usadila jsem se v jídelně k dlouhému stolu a ignorujíc veškeré pohledy směrované mně jsem popadla šálek s čajem.  Maminky výraz byl bolestný když mě spatřila, ale ihned se proměnil na tu laskavou a milující stránku. Byla více než ráda, že mě má zpět doma, zatímco já byla nešťastná a plná hořké bolesti. 

,,Zkus nějaké ovoce a nebo koláč, potřebuješ hodně cukru a vitamínů." Upozornila mamka s vřelostí v hlase. Pravděpodobně byla jediná kromě mě, která  se těšila na miminko. Přikývla jsem s krátkým pohledem na ní. 

Styděla jsem se za to, že jsem zanechala svůj život za sebou a žila jsem si po svém bez nich, štvalo mě, že mě našli. 

,,Ali," Oslovil mě táta po delší odmlce, nečekala jsem to. Zvedla jsem pohled k němu a snažila se skrývat své emoce ačkoliv to před ním nikdy nevyšlo: ,,Proč si to nerozmyslíš?" Kývl dolů, bylo to mířeno na mé bříško. Už to tu bylo zase: ,,nevzdám se nebohého dítěte, které za to nemůže." Bojovala jsem o svou psychickou nadvládu, má ruka ochraně vystřelila k bříšku. ,,Alisson, noták. Ještě stále je tu šance na spokojený život pro tebe, když se toho vzdáš." Tentokrát se ujal slov můj bratr. Nevěřila jsem vlastním uším. ,,Klidně ať mě roztrhají za živa." Odfrkla jsem si a odsunula židli na, které jsem seděla: ,,Tylere!" Okřikla ho matka, ale bylo mi to jedno. 

Zvedla jsem se a mířila do svého starého pokoje, kde se hodlám před nimi skrýt. Za sebou jsem slyšela tátův hlas, abych se vrátila, ale ignorovala jsem ho.  

Spokojený život? Tak ten mi právě vzali. 

***

Odpoledne tehož dne mi zavolala Amber, že by se chtěla semnou sejít. Nevěděla jsem zda je to další bouda od otce a Tylera. 

Učesala jsem své vlasy a, když jsem projížděla kartáčem svůj medový vlas, tak mě napadlo něco šíleného. 

Obarvím své vlasy na blond, nikomu to nebude připadat divné, protože má matka má blond vlasy a pokud bude mít děťátko podobné jako Frank, nikdo nebude nic podezřívat. Byl to sice šílený nápad, ale udělat jsem to musela. Třeba by mě ani nikdo poté neschledával atraktivní. 

Zvedla jsem telefon a zavolala své kadeřnici, řekla jsem jí o svých plánech a byla domluvená na zítřejší ranní hodinu, zabere to nejméně tři až čtyři hodiny. 

Upravená a rozhodnutá vyjít konečně ven z pokoje jsem se dole srazila s tátou a mým bratrem. Nadzvedla jsem obočí. 

,,Volal mi strýc Adamo, že máte s Amber nějakou schůzku." Promluvil otec, přikývla jsem k souhlasu. ,,Půjde s tebou Cassandr a Tyler." Promluvil přísně: ,,Na co tolik ochrany?" Tyler zkřížil ruce na prsou: ,,Už jednou jsi nám zmizela, víckrát se to nestane a až se vrátíš mám pro tebe další překvapení."  Jeho tón hlasu byl zlý, agresivní a rozhodně nepříjemný. Pouze jsem přikývla a šla se nazout do mých kozaček. 

*

Tyler otevřel mé dveře a já se s pomocí dostala ven, venku vládlo chladné počasí. Schoulila jsem se více do svého lehkého kabátku a zamířila ke kavárně v moderním stylu, Tyler šel předemnou, otevřel mi dveře a zamnou vstoupil Cassandr. 

Cassandr mi pomohl dostat se z mého kabátu a zaujal svou pozici u vchodových dveří. Tyler se k němu naklonil a něco mu žašeptal, přikývl. 

Tyler mě následoval ke stolu s červeným ubrusem, kde seděla Amber s mávající rukou a úsměvem na rtech, ihned mě vtáhla do pevného objetí. ,,Dlouho jsme se neviděly," Naznačila mi. Nevěděla jsem kam tím směřuje, nevěděla to? 

,,Objednám si zázvorový čaj, zkus třeba bylinkový bývá dobrý na těhotenské nevolnosti." Jak to dořekla, tak se zasekla v pohybu. Můj  bratr jí střelil varovný pohled: ,,Jak o tom víš?" řekla jsem nepříjemně: ,,Zaslechla jsem otce mluvit po telefonu se strýcem." Ujasnila mi se sklopeným obličejem. 

Přišlo mi jako kdyby se všichni na mě domluvily. Tylerovi zazvonil telefon a omluvil se. Čímž nám dal trochu prostoru pro soukromí rozhovor. 

,,Omlouvám se Ali, jaké to vlastně bylo?" Natáhla se po mé ruce, kterou jemně stiskla a vytvořila malý úsměv: ,,Víc než dobré." Pro změnu já sklopila svůj pohled, vše mě tak moc mrzelo. ,,Ať se stane cokoliv, tak já tě vždy podržím, nevzdávej se miminka jenom kvůli tomu, že to mužům strhává jejich blbé ego." Pronesla rozhořčeně což mě přimělo k menšímu úsměvu. 

***

Dorazili jsme domů zhruba po dvou hodinách, byla jsem unavená z toho všeho, pravděpodobně v tom mělo prsty mé těhotenství a stres všude kolem. 

Otec si mě zavolal do své kanceláře, kde se nacházela i mamka s falešným poloúsměvem. 

,,Vezmeš si Alexe, jak bylo i ujednáno. Souhlasil i s tím, že si necháš potomka." Zkřivila jsem obočí: ,,Jsem vdaná za Franka." Bránila jsem se: ,,Váš manželský stav byl anulovaný." Proč byl otec takhle zlý? ,,To nemůžeš." Nechtěla jsem křičet. ,,Můžu děvenko." Tylerova ruka přistála na mém rameni, alespoň jednou mi poskytl útěchu.  ,,Ali, budeš se mít dobře." Snažila se mamka vrhat světlo, vždycky to tak bylo. ,,Já už jsem se, ale dobře měla." Zasýpala jsem. Na otcovi tváři se mihla emoce. ,,Carmen, Tylere. Odejděte na chvíli." Vyslovil bez emočně. 

Poté co se zaklapli dveře otec vstal, seděla jsem jako přikovaná a paralizovaná strachem z toho co teď bude. ,,Alisson, je to tvá jediná šance opět na normální život. Uvědomuješ si, že tě Frank pošpinil? Jsi pro některé muže bezcenná." Vyslovil šepotem. Tyto ostrá slova zabolela a vytvořila šrám na duši i na srdci, měla jsem důvod k tomu, abych nenáviděla svého otce přesně jako on nenáviděl dědečka. ,,Vezmeš si Alexe a Frankovi se nic nestane, navíc bez Alexe by jsi přišla i o své dítě." Nemohla jsem dovolit, aby se muži, kterého jsem milovala něco stalo, to samé dítěti. 

Přitiskla jsem dlaň na bříško a stiskla oční víčka k sobě: ,,Dobrá, udělám to pro Franka a dítě, vezmu si toho hrozného muže." Má slova nabírala hořkost každou vteřinou, bolest se prohlubovala, otec se pousmál: ,,Vidíš, že to jde." Pohladil mé vlasy, ucukla jsem a vyřítila se z jeho kanceláře.