The McCann's Family ✔️

22.

Alisson McCann

Mé manželství s Frankem bylo anulované jak již zmínil otec, takže se mé příjmení na pár dní opět stalo McCann, z části se mi ulevilo, ale z té druhé mě to hrozně bolelo. 

Můj nový vzhled přiměl všechny začít od znovu, byli naprosto ohromeni změnou vlasů. 

Seděla jsem za toaletním stolkem a pročesávala své blonďaté prameny, které stále nepatřily ke mně, myslela jsem si, že hledám sama sebe, ale místo toho jsem našla někoho jiného, neznámého a nového. Ozvalo se jemné zaklepání a následné vrznutí dveří. Pohodila jsem hlavou směrem ke dveřím a uviděla mamku s vřelým úsměvem na tváři. Její blond vlasy byly jako obvykle upravené v točitých kadeřích. Přistoupila ke mně blíže a do dlaní uchopila mé vlasy, které stáhla jako kdyby mi chtěla udělat culík, než je pustila, znovu se pousmála na mě v zrcadle. Mé oči hypnotizovali ty její. 

,,S něčím se ti chci svěřit," Pohladila mé rameno a rukou pobídla k mé posteli na, kterou jsme se usadily, mamka mi obvykle říkávala všechno, tedy myslela jsem si to: ,,Když jsem byla mladá, tak nějak ve tvém věku," zaujatě jsem jí poslouchala: ,,tak jsem se svým bratrem utekla před svatbou s tvým otcem." šokovaně jsem vytřeštila oči, má vždy poslušná a hodná maminka, že by utekla? ,,Tvůj otec si vždycky myslel, že mě unesli a Aideen mě přišel zachránit," Pousmála se pobaveně. O strýčkovi Aideenovi velmi zřídka mluvila prakticky nikdy, málokdy mi bylo dovoleno se s ním setkat: ,,Nebylo to tak, že?" Nadzvedla jsem obočí a přemýšlela, jestli je tohle nějaká past, abych přiznala, že k útěku mi pomohl Tyler: ,,Nebylo, nabral mě po cestě do školy." Zasmála se a zastrčila jemný vlas za mé ucho: ,,Proto nevěřím, že jsi dovedla opustit tento byt bez pomoci," Zamrkala jsem, byla víc než chytrá: ,,Ale ano, Frank mě popoháněl k tomu, abych utekla." Bylo jediné co jsem řekla, abych si zachránila kapánek hrdosti. Nezmínim nikdy, že jsem s Frankem odešla dobrovolně. ,,Teď už je to minulost, žijme přítomností." Chystala se zvednout, ale zastavila jsem jí: ,,jak mohu žít bez člověka, kterého miluji a navíc je tu ještě dítě, které mi ho vždy bude připomínat." Mé oči se znovu plnili slzami: ,,Kvůli mě a tátovi dělejme, že se nic z toho nikdy nestalo." Mělo to znít jako slova útěchy? Ale nebylo to tak, jen další mužská sobeckost v podaní mé matky: ,,A pokud jde o to maličké, těším se, že budu babičkou. Alex slíbil, že dítě bude vychovávat jako vlastní." Rozplynula se: ,,Ne, Alex nikdy nebude pravým otcem." Byla jsem divoká, když se jednalo o mé miminko: ,,Zlato musí být, to děťátko ho tak bude vnímat, nikdy se nic nedozví, hlavně tohle vše je kvůli veřejnosti." Na její tváři se vytvořilo cosi znepokojícího než opustila můj pokoj. 

***

Oblékla jsem na sebe broskvovou přiléhavou sukni nad kolena a bílou volnější halenku, která měla zakrýt mou miniaturní vybouleninu. Chystaly jsme se na společný oběd se Sicilskými ženami. Bylo to na půlce cesty v jedné z malých Italských restaurací.

Otec nás nedoprovázel, ale místo něho se hlídky ujal Cassandr, který řídil, Tyler a Xander, který jel ve vozidle za námi. Připadala jsem si jako vězeň. ,,Pamatuj, Alexova matka neví, že jsi těhotná, dozví se to později až budete manželé." Pronesla maminka s milém tóně. Stálo mě hodně sil se nesrovnat se zemí. 

Vystoupili jsme na odlehlém parkovišti a ihned se vydali k obrovským vchodovým dveřím. Tyler pomohl matce sundat kabát a mně Cassandr. 

Přispěchal k nám muž v černém obleku s bílou košilí, nebo spíše uniformně. ,,Aa, madam a slečna McCanns." Usmál se na nás a my mu jako na povel úsměv opětovaly. Dovedl nás ke stolu, kde seděla Alexova matka Melody, jeho sestřenice Valerie a její matka Amanda. Tyler, když jí viděl, tak místo sebe na hlídku poslal Cassandra. 

Valerie je snoubenkou mého bratra, měla tmavé vlasy jako Alex, ale byla půvabná. Ženy začaly klábosit, samozřejmě jsem se musela přidat. 

***

,,Příští týden má Valerie s Tylerem svatbu, dva dny poté zase my dva." Ozvalo se v mobilu na druhé straně. Alexovi bylo dovoleno kontaktovat mě před svatbou: ,,Dobře." Odpověděla jsem mechanicky, v poslední době vlastně ani nic nedělám. ,,Ale proč volám." Jeho hlas byl neutrální: ,,Chci, aby jsi své těhotenství držela pod pokličkou," skoro jsem se zasmála, myslel si, že to všude roztrubuji? Hladila jsem své bříško a těšila se na další kontrolu, kdy konečně zjistím co by to mohlo být. ,,Později prohlásíme, že je to mé a že jsi těhotná." Odrfkla jsem si: ,,Vše závisí na dohodě Alisson, já pomůžu tobě a ty pomůžeš mně." S těmito slovy hovor ukončil. 

Tím, že mu pomohu myslel tak, že bude vypadat dobře s manželkou a brzkým narozením dítěte, nikdo z něho neudělá slabocha, že jeho snoubenka utekla. Bála jsem se nadcházejícího týdne, co mě ještě horšího v životě mohlo vlastně ještě potkat? Vezmu si muže, kterého nemiluji a budu s ním nešťastná po zbytek života, alespoň mám to malé, které mi pomůže najít lásku. 

Mám už pomalu vymyšlená jména pro případ, že by to byla holčička, přála jsem si jí, lidé by jí pak lépe snášeli, ale co mi je do nich.